1Pro předního zpěváka, podle Jedútúna. Pro Asafa, žalm.
2Úpěnlivě volám k Bohu, volám k Bohu, kéž mi přeje sluchu!
3V den svého soužení se dotazuji Panovníka, v noci k němu vztahuji své ruce bez umdlení, má duše se utěšit nedá.
4Připomínám si Boha a sténám, přemítám a jsem na duchu skleslý.
5Nutíš moje oči k bdění, jsem vzrušen a nejsem schopen slova.
6Myslím na dny dávnověké, na pradávná léta.
7V noci si připomínám, jak jsem na struny hrával, v srdci přemítám a duch můj hloubá:
8Zatvrdil se Panovník na věky věků? Nikdy už svou přízeň neprojeví?
9Je snad jeho milosrdenství pryč natrvalo? Nebude už mluvit v dalších pokoleních?
10Což Bůh zapomněl na smilování? V hněvu uzavřel zdroj svého slitování?
11Pravím: V tom tkví moje bolest, že se změnila pravice Nejvyššího.
12Skutky Hospodinovy si připomínám, připomínám si onen tvůj div z dávnověku.
13Rozjímám o všech tvých činech a přemítám o tvých skutcích.
14Bože, tvá cesta je svatá. Který bůh je velký jako Bůh náš?
15Ty jsi Bůh, jenž činí divy! Svoji moc jsi dal národům poznat.
16Svůj lid jsi vykoupil vlastní paží, syny Jákobovy, Josefovy.
17Spatřily tě vody, Bože, vody tě spatřily a svíjely se v křeči, ba i tůně propastné se hnuly.
18Z oblaků se lily proudy vod, hrom duněl v mračnech, rozletěly se tvé šípy.
19Přivalilo se tvé hromobití, nad světem se rozsvítily blesky, země se pohybovala a třásla.
20Tvá cesta šla mořem, množstvím vod tvá stezka, aniž bylo znát tvé stopy. [ (Psalms 77:21) Svůj lid jsi vedl jak stádce rukou Mojžíše a Árona. ]