1Žalmová píseň, pro Kórachovce.
2Veliký je Hospodin, nejvyšší chvály hodný ve městě našeho Boha, na své svaté hoře.
3Krásně se vypíná k potěše celé země Sijónská hora, ten nejzazší Sever, sídlo velkého Krále.
4Bůh v jeho palácích proslul jako hrad nedobytný.
5Hle, když se králové umluvili a přitáhli spolu,
6sotva je spatřili, strnuli, děsem se rozutekli.
7Zachvátilo je tam úzkostné chvění, náhlá křeč jako tu, která rodí.
8Větrem od východu tříštíš taršíšské lodě.
9O čem jsme slýchali, to jsme uviděli ve městě Hospodina zástupů, ve městě našeho Boha: až navěky je Bůh činí pevným.
10Na mysli nám tane tvé milosrdenství, Bože, zde, uprostřed tvého chrámu.
11Jak tvé jméno, Bože, tak i tvoje chvála zní až do končin země. Tvá pravice je plná spravedlnosti.
12Raduje se hora Sijón, jásají judské dcery nad tím, jak soudíš.
13Obejděte Sijón, vydejte se kolem spočítat jeho věže.
14Pozorně si povšimněte valů, jeho paláce si prohlédněte a příštímu pokolení vyprávějte: [ (Psalms 48:15) "Tento Bůh je Bůh náš navěky a navždy; on sám nás povede věčně." ]