Psalms 41
1 Pro předního zpěváka. Žalm Davidův.
2 Blaze tomu, kdo má pochopení pro nuzného, Hospodin ho ve zlý den zachrání.
3 Hospodin ho bude ochraňovat, zachová mu život, bude mu na zemi blaze. Zvůli nepřátel ho nevydávej!
4 Hospodin ho podepře na loži v jeho mdlobách. V nemoci mu změníš celé lůžko!
5 Pravím: Hospodine, smiluj se nade mnou, uzdrav mě, neboť jsem proti tobě zhřešil.
6 Nepřátelé o mně škodolibě mluví: "Kdy už zemře? Kdy zanikne jeho jméno?"
7 Přijde-li se kdo podívat, šalebně mluví, spřádá v srdci ničemnosti, vyjde ven a mluví.
8 Všichni, kdo mě nenávidí, šeptají si o mě, zlo mi strojí:
9 "Ať na něj dolehne slovo Ničemníka; ulehl, už nepovstane."
10 I ten, s nímž jsem žil v pokoji a jemuž jsem důvěřoval, ten, jenž můj chléb jedl, vypíná se nade mne a zvedá patu.
11 Ty však, Hospodine, smiluj se a dej mi povstat, abych jim to splatil.
12 Že sis mě oblíbil, poznám z toho, že nade mnou nezazní ryk nepřítele.
13 Ujal ses mne pro mou bezúhonnost, postavils mě navěky před svou tvář. [ (Psalms 41:14) Požehnán buď Hospodin, Bůh Izraele, od věků na věky. Amen. Amen. ]