1U řek babylónských, tam jsme sedávali s pláčem ve vzpomínkách na Sijón.
2Své citary jsme v té zemi zavěsili na topoly,
3když nás ti, kdo nás odvlekli, vybízeli tam ke zpěvu, trýznitelé k radovánkám: "Zazpívejte nám některý ze sijónských zpěvů!"
4Jak bychom však mohli zpívat píseň Hospodinovu v té cizí zemi?
5Jestli, Jeruzaléme, na tebe zapomenu, ať mi má pravice sloužit zapomene.
6Ať mi jazyk přilne k patru, nebudu-li si tě připomínat, nebudu-li Jeruzalém považovat za svou svrchovanou radost.
7Připomeň synům Edómu, Hospodine, den Jeruzaléma, jak volali: "Bořte! Bořte do základů!"
8Záhubě propadlá babylónská dcero, blaze tomu, kdo ti odplatí za skutky spáchané na nás.
9Blaze tomu, kdo tvá nemluvňata uchopí a roztříští o skálu.