1Je-li možno povzbudit v Kristu, je-li možno posílit láskou, je-li jaké společenství Ducha, je-li jaký soucit a slitování:
2dovršte mou radost a buďte stejné mysli, mějte stejnou lásku, buďte jedné duše, jednoho smýšlení,
3v ničem se nedejte ovládat ctižádostí ani ješitností, nýbrž v pokoře pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe;
4každý ať má na mysli to, co slouží druhým, ne jen jemu.
5Nechť je mezi vámi takové smýšlení, jako v Kristu Ježíši:
6Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl,
7nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka
8se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži.
9Proto ho Bůh vyvýšil nade vše a dal mu jméno nad každé jméno,
10aby se před jménem Ježíšovým sklonilo každé koleno - na nebi, na zemi i pod zemí -
11a k slávě Boha Otce každý jazyk aby vyznával: Ježíš Kristus jest Pán.
12A tak, moji milí, jako jste vždycky byli poslušní - nikoli jen v mé přítomnosti, ale nyní mnohem více v mé nepřítomnosti - s bázní a chvěním uvádějte ve skutek své spasení.
13Neboť je to Bůh, který ve vás působí, že chcete i činíte, co se mu líbí.
14Všechno dělejte bez reptání a bez pochybování,
15abyste byli bezúhonní a ryzí, Boží děti bez poskvrny uprostřed pokolení pokřiveného a zvráceného. V něm sviťte jako hvězdy, které osvěcují svět,
16držte se slova života, abych se vámi mohl pochlubit v den Kristův, že jsem nadarmo neběžel ani se nadarmo nenamáhal.
17Ale i kdybych měl skropit krví oběť a službu, kterou Bohu přináším, totiž vaši víru, raduji a spoluraduji se s vámi se všemi;
18stejně tak se i vy radujte a spoluradujte se mnou.
19Mám naději v Pánu Ježíši, že vám brzo pošlu Timotea, abych i já byl dobré mysli, když se dovím, co je s vámi.
20Vždyť nemám nikoho, jako je on, kdo by se tak upřímně o vás staral;
21všichni si hledí jen svého, a ne toho, co je Krista Ježíše.
22O Timoteovi však dobře víte, jak se osvědčil, když se mnou jako syn s otcem sloužil evangeliu.
23Jeho tedy doufám pošlu, jakmile uvidím, co bude se mnou.
24Spoléhám pak na to v Pánu, že i sám brzo přijdu.
25Za nutné jsem však uznal poslat k vám Epafrodita, svého bratra, spolupracovníka i spolubojovníka, kterého jste vyslali, aby mi posloužil v tom, co jsem potřeboval.
26Stýskalo se mu totiž po všech vás a byl znepokojen, že jste se doslechli o jeho nemoci.
27A opravdu byl nemocen na smrt; ale Bůh se nad ním smiloval, a nejen nad ním, ale i nade mnou, abych neměl zármutek na zármutek.
28Proto jsem ho poslal co nejdříve k vám, abyste měli radost, že ho zase vidíte, a tak aby mi ubylo starostí.
29Přijměte ho tedy v Pánu se vší radostí a takových bratří si važte;
30neboť pro dílo Kristovo se přiblížil až k smrti a nasadil život, aby doplnil to, v čem vy jste mi posloužit nemohli.