1Slyšte nyní, co praví Hospodin: Povstaň, veď soud s horami, nechť slyší pahorky tvůj hlas!
2Slyšte Hospodinův spor, hory i nepohnutelné základy země! Hospodin vede spor se svým lidem, činí výtky Izraeli:
3Lide můj, co jsem ti udělal? Jaké potíže jsem ti působil? Odpověz mi.
4Vždyť jsem tě vyvedl z egyptské země, vykoupil jsem tě z domu otroctví, poslal jsem před tebou Mojžíše, Árona a Mirjam.
5Lide můj, jenom si vzpomeň na záměr Baláka, krále moábského, a co mu odpověděl Bileám, Beórův syn, jak jsi pak táhl od Šitímu do Gilgálu, abys pochopil Hospodinovy spravedlivé činy.
6"Jak předstoupím před Hospodina? S čím se mám sklonit před Bohem na výšině? Mohu před něj předstoupit s oběťmi zápalnými, s ročními býčky?
7Cožpak má Hospodin zalíbení v tisících beranů, v deseti tisících potoků oleje? Což smím dát za svou nevěrnost svého prvorozence, v oběť za svůj hřích plod svého lůna?"
8Člověče, bylo ti oznámeno, co je dobré a co od tebe Hospodin žádá: jen to, abys zachovával právo, miloval milosrdenství a pokorně chodil se svým Bohem.
9Slyš, Hospodin volá na město. - Pohotovou pomocí je vzhlížet k tvému jménu. - Slyšte o metle! Kdo ji přivolal?
10Což stále budou ve svévolníkově domě poklady nabyté svévolí a míra ošizená, popouzející k hněvu?
11Mám snad za poctivé prohlásit nespravedlivé váhy a váček s falešným závažím?
12Jeho boháči jsou plni násilí, jeho obyvatelé mluví zrádně, v jejich ústech je lstivý jazyk.
13Proto na tebe sešlu nemoci a rány, pro tvoje hříchy tě zpustoším.
14Budeš jíst, ale nenasytíš se, budeš jen hladovět; nevyvázneš s tím, co sis dalo stranou, a s čím vyvázneš, vydám meči.
15Budeš sít, a žní se nedočkáš; budeš lisovat olivy, a olejem se nepomažeš; vylisuješ mošt, a vína se nenapiješ.
16Ustanovení Omrího se drží toto město, všech skutků Achabova domu; řídíte se jejich radami. Proto učiním, že budeš vzbuzovat úděs a tvoji obyvatelé posměch. Ponesete potupu mého lidu.