Matthew 9— CEP

¹Ježíš vstoupil na loď a přeplavil se na druhou stranu a přišel do svého města.

²A hle, přinesli k němu ochrnutého, ležícího na lůžku. Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnutému: "Buď dobré mysli, synu, odpouštějí se ti hříchy."

³Ale někteří ze zákoníků si řekli: "Ten člověk se rouhá!"

⁴Ježíš však poznal jejich myšlenky a řekl: "Proč o tom smýšlíte tak zle?

⁵Je snadnější říci 'odpouštějí se ti hříchy', nebo říci 'vstaň a choď'?

⁶Abyste však věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštět hříchy" - tu řekne ochrnutému: "Vstaň, vezmi své lože a jdi domů!"

⁷On vstal a odešel domů.

⁸Když to viděly zástupy, zmocnila se jich bázeň a chválili Boha, že dal takovou moc lidem.

⁹Když šel Ježíš odtud dál, viděl v celnici sedět člověka jménem Matouš a řekl mu: "Pojď za mnou!" On vstal a šel za ním.

¹⁰Když potom seděl u stolu v domě, hle, mnoho celníků a jiných hříšníků stolovalo s Ježíšem a jeho učedníky.

¹¹Farizeové to uviděli a řekli jeho učedníkům: "Jak to, že váš Mistr jí s celníky a hříšníky?"

¹²On to uslyšel a řekl: "Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní.

¹³Jděte a učte se, co to je: 'Milosrdenství chci, a ne oběť'. Nepřišel jsem pozvat spravedlivé, ale hříšníky."

¹⁴Tehdy k němu přišli Janovi učedníci a ptali se ho: "Jak to, že my a farizeové se postíme, ale tvoji učedníci se nepostí?"

¹⁵Ježíš jim řekl: "Mohou hosté na svatbě truchlit, dokud je ženich s nimi? Přijdou však dny, kdy od nich bude ženich vzat; potom se budou postit.

¹⁶Nikdo nezalátá starý šat záplatou z neseprané látky; nebo se ten přišitý kus ze šatu vytrhne a díra bude ještě větší.

¹⁷A mladé víno se nedává do starých měchů, jinak se měchy roztrhnou, víno vyteče a měchy přijdou nazmar. Nové víno se dává do nových měchů, a tak se uchová obojí."

¹⁸Zatímco k nim takto mluvil, přišel jeden z představených, klaněl se před ním a řekl: "Má dcera právě skonala; ale pojď, vlož na ni svou ruku, a bude žít!"

¹⁹Ježíš vstal a šel s ním i se svými učedníky.

²⁰A hle, žena trpící už dvanáct let krvácením přišla zezadu a dotkla se jeho šatu.

²¹Říkala si totiž: "Dotknu-li se aspoň jeho šatu, budu zachráněna!"

²²Ježíš se obrátil a spatřiv ji, řekl: "Buď dobré mysli, dcero, tvá víra tě zachránila." A od té hodiny byla ta žena zdráva.

²³Když Ježíš vstoupil do domu toho představeného a uviděl hudebníky a hlučící zástup,

²⁴řekl: "Jděte odtud! Ta dívka neumřela, ale spí." Oni se mu posmívali.

²⁵A když byl zástup vyhnán, vešel Ježíš dovnitř, vzal dívku za ruku a ona vstala.

²⁶Pověst o tom se rozšířila po celé té krajině.

²⁷Když šel Ježíš odtamtud dál, šli za ním dva slepci a křičeli: "Smiluj se nad námi, Synu Davidův!"

²⁸A když vešel do domu, přistoupili ti slepci k němu. Ježíš jim řekl: "Věříte, že to mohu učinit?" Odpověděli mu: "Ano, Pane."

²⁹Tu se dotkl jejich očí a řekl: "Podle vaší víry se vám staň."

³⁰A otevřely se jim oči. Ježíš jim pohrozil: "Ne, aby se to někdo dověděl!"

³¹Oni však šli a rozhlásili ho po celé té krajině.

³²Když odcházeli, přivedli k němu němého člověka, posedlého zlým duchem.

³³A zlý duch byl vyhnán a němý mluvil. Zástupy v údivu říkaly: "Něco takového nebylo v Izraeli nikdy vídáno."

³⁴Ale farizeové říkali: "Ve jménu knížete démonů vyhání démony."

³⁵Ježíš obcházel všechna města i vesnice, učil v jejich synagógách, kázal evangelium království a uzdravoval každou nemoc a každou chorobu.

³⁶Když viděl zástupy, bylo mu jich líto, protože byli vysílení a skleslí jako ovce bez pastýře.

³⁷Tehdy řekl svým učedníkům: "Žeň je velká, dělníků málo."

³⁸Proste proto Pána žně ať vyšle dělníky na svou žeň!"