Mark 14— CEP

¹Bylo dva dny před velikonocemi, svátkem nekvašených chlebů. Velekněží a zákoníci přemýšleli, jak by se Ježíše lstí zmocnili a zabili ho.

²Říkali: "Jen ne při svátečním shromáždění, aby se lid nevzbouřil."

³Když byl v Betanii v domě Šimona Malomocného a seděl u stolu, přišla žena, která měla alabastrovou nádobku pravého vzácného oleje z nardu. Rozbila ji a olej vylila na jeho hlavu.

⁴Někteří se hněvali: "Nač ta ztráta oleje?

⁵Mohl se prodat za víc než tři sta denárů a ty se mohly dát chudým." A osopili se na ni.

⁶Ježíš však řekl: "Nechte ji! Proč ji trápíte? Vykonala na mě dobrý skutek.

⁷Vždyť chudé máte stále kolem sebe, a kdykoli chcete, můžete jim činit dobře; mne však nemáte stále.

⁸Ona učinila, co měla; už napřed pomazala mé tělo k pohřbu.

⁹Amen, pravím vám, všude po celém světě, kde bude kázáno evangelium, bude se mluvit na její památku také o tom, co ona učinila."

¹⁰Jidáš Iškariotský, jeden z Dvanácti, odešel k velekněžím, aby jim ho zradil.

¹¹Ti se zaradovali, když to slyšeli, a slíbili mu peníze. I hledal vhodnou příležitost, jak by jim ho vydal.

¹²Prvního dne nekvašených chlebů, když se zabíjel velikonoční beránek, řekli Ježíšovi jeho učedníci: "Kde chceš, abychom ti připravili velikonoční večeři?"

¹³Poslal dva ze svých učedníků a řekl jim: "Jděte do města a potká vás člověk, který nese džbán vody. Jděte za ním,

¹⁴a kam vejde, řekněte hospodáři: 'Mistr vzkazuje: Kde je pro mne světnice, v níž bych jedl se svými učedníky velikonočního beránka?'

¹⁵A on vám ukáže velkou horní místnost, zařízenou a připravenou; tam pro nás připravte večeři!"

¹⁶Učedníci šli, a když přišli do města, nalezli všecko, jak jim to řekl; a připravili velikonočního beránka.

¹⁷Večer přišel Ježíš s Dvanácti.

¹⁸A když byli u stolu a jedli, řekl: "Amen, pravím vám, že jeden z vás mě zradí, ten, který se mnou jí."

¹⁹Zarmoutilo je to a začali se ho jeden po druhém ptát: "Snad ne já?"

²⁰Řekl jim: "Jeden z Dvanácti, který se mnou namáčí chléb v téže míse.

²¹Syn člověka odchází, jak je o něm psáno, ale běda tomu, který Syna člověka zrazuje. Pro toho by bylo lépe, kdyby se byl vůbec nenarodil."

²²Když jedli, vzal chléb, požehnal. lámal a dával jim se slovy: "Vezměte, toto jest mé tělo."

²³Pak vzal kalich, vzdal díky, podal jim ho a pili z něho všichni.

²⁴A řekl jim: "Toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé.

²⁵Amen, pravím vám, že nebudu již píti z plodu vinné révy až do toho dne, kdy budu píti nový kalich v Božím království."

²⁶Když zazpívali chvalozpěv, šli na Olivovou horu.

²⁷Ježíš jim řekl: "Všichni ode mne odpadnete, neboť je psáno: 'Budou bít pastýře a ovce se rozprchnou.'

²⁸Ale po svém vzkříšení vás předejdu do Galileje."

²⁹Tu mu Petr řekl: "I kdyby všichni odpadli, já ne."

³⁰Ježíš mu odpověděl: "Amen, pravím tobě, že dnes, této noci, dřív než kohout dvakrát zakokrhá, právě ty mě třikrát zapřeš."

³¹On však ještě horlivěji prohlašoval: "I kdybych měl spolu s tebou umřít, nezapřu tě." Tak mluvili všichni.

³²Přišli na místo zvané Getsemane. Ježíš řekl svým učedníkům: "Počkejte tu, než se pomodlím."

³³Pak vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana. Přepadla ho hrůza a úzkost.

³⁴I řekl jim: "Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte!"

³⁵Poodešel od nich, padl na zem a modlil se, aby ho, je-li možné, minula tato hodina.

³⁶Řekl: "Abba, Otče, tobě je všecko možné; odejmi ode mne tento kalich, ale ne, co já chci, nýbrž co ty chceš."

³⁷Přišel k učedníkům a zastihl je v spánku. Řekl Petrovi: "Šimone, ty spíš? Nedokázal jsi jedinou hodinu bdít?

³⁸Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení. Váš duch je odhodlán, ale tělo slabé."

³⁹Znovu odešel a modlil se stejnými slovy.

⁴⁰A když se vrátil, zastihl je spící; oči se jim zavíraly a nevěděli, co by mu odpověděli.

⁴¹Přišel potřetí a řekl jim: "Ještě spíte a odpočíváte? Už dost! Přišla hodina, hle, Syn člověka je vydáván do rukou hříšníků.

⁴²Vstaňte, pojďme! Hle, přibližuje se ten, který mě zrazuje."

⁴³Ještě ani nedomluvil a přišel Jidáš, jeden z Dvanácti. Velekněží, zákoníci a starší s ním poslali zástup, ozbrojený meči a holemi.

⁴⁴Jeho zrádce s nimi domluvil znamení. Řekl jim: "Kterého políbím, ten to je; toho zatkněte a pod dozorem odveďte."

⁴⁵Když Jidáš přišel, hned k Ježíšovi přistoupil a řekl: "Mistře!" a políbil ho.

⁴⁶Oni pak na něho vztáhli ruce a zmocnili se ho.

⁴⁷Tu jeden z těch, kdo stáli kolem, tasil meč, zasáhl veleknězova sluhu a uťal mu ucho.

⁴⁸Ale Ježíš jim řekl: "Vyšli jste na mne jako na povstalce s meči a holemi, abyste mě zajali.

⁴⁹Denně jsem vás učíval v chrámě a nezmocnili jste se mne. Ale je třeba, aby se naplnila Písma!"

⁵⁰Všichni ho opustili a utekli.

⁵¹Šel za ním nějaký mladík, který měl na sobě jen kus plátna přes nahé tělo; toho chytili.

⁵²On jim však nechal plátno v rukou a utekl.

⁵³Ježíše odvedli k veleknězi, kde se shromáždili nejvyšší kněží, starší a zákoníci.

⁵⁴Petr šel zpovzdálí za Ježíšem až dovnitř do veleknězova dvora; seděl tam spolu se sluhy a ohříval se u ohně.

⁵⁵Velekněží a celá rada hledali proti Ježíšovi svědectví, aby ho mohli odsoudit k smrti, ale nenalézali.

⁵⁶Mnozí sice proti němu křivě svědčili, ale svědectví se neshodovala.

⁵⁷Někteří pak vystoupili a křivě proti němu svědčili:

⁵⁸"Slyšeli jsme ho říkat: Já zbořím tento chrám udělaný rukama a ve třech dnech vystavím jiný, ne rukama udělaný."

⁵⁹Ale ani jejich svědectví se neshodovala.

⁶⁰Tu velekněz vstal, postavil se uprostřed a otázal se Ježíše: "Nic neodpovídáš na to, co tihle proti tobě svědčí?"

⁶¹On však mlčel a nic neodpověděl. Opět se ho velekněz zeptal: "Jsi Mesiáš, Syn Požehnaného?"

⁶²Ježíš řekl: "Já jsem. A uzříte Syna člověka sedět po pravici Všemohoucího a přicházet s oblaky nebeskými."

⁶³Tu velekněz roztrhl svá roucha a řekl: "Nač potřebujeme ještě svědky?

⁶⁴Slyšeli jste rouhání. Co o tom soudíte?" Oni pak všichni rozhodli, že je hoden smrti.

⁶⁵Někteří na něj počali plivat, zakrývali mu obličej, bili ho po hlavě a říkali mu: "Prorokuj!" A sluhové ho tloukli do tváře.

⁶⁶Když byl Petr dole v nádvoří, přišla jedna z veleknězových služek,

⁶⁷a když uviděla Petra, jak se ohřívá, pohlédla na něj a řekla: "I ty jsi byl s tím Nazaretským Ježíšem!"

⁶⁸On však zapřel: "O ničem nevím a vůbec nechápu, co říkáš." A vyšel ven do předního dvora. V tom zakokrhal kohout.

⁶⁹Ale služka ho uviděla a zase začala říkat těm, kteří stáli poblíž: "Ten člověk je z nich!"

⁷⁰On však opět zapíral. A zakrátko zase ti, kdo stáli kolem, řekli Petrovi: "Jistě jsi z nich, vždyť jsi z Galileje!"

⁷¹On se však začal zaklínat a zapřísahat: "Neznám toho člověka, o němž mluvíte."

⁷²V tom kohout zakokrhal podruhé. Tu se Petr rozpomněl na slova, která mu Ježíš řekl: "Dřív než kohout dvakrát zakokrhá, třikrát mě zapřeš." A dal se do pláče.