1Plný Ducha svatého vrátil se Ježíš od Jordánu; Duch ho vodil po poušti
2čtyřicet dní a ďábel ho pokoušel. V těch dnech nic nejedl, a když se skončily, vyhladověl.
3Ďábel mu řekl: "Jsi-li Syn Boží, řekni tomuto kamení, ať je z něho chléb."
4Ježíš mu řekl: "Je psáno: Člověk nebude živ jenom chlebem 'ale každým slovem Božím."
5Pak ho ďábel vyvedl vzhůru, v jediném okamžiku mu ukázal všechna království země
6a řekl: "Tobě dám všechnu moc i slávu těch království, poněvadž mně je dána, a komu chci, tomu ji dám:
7Budeš-li se mi klanět, bude to všechno tvé."
8Ježíš mu odpověděl: "Je psáno: Budeš se klanět Hospodinu, Bohu svému, a jeho jediného uctívat."
9Pak ho ďábel přivedl do Jeruzaléma, postavil ho na vrcholek chrámu a řekl mu: "Jsi-li Syn Boží, vrhni se odtud dolů;
10vždyť je psáno 'andělům svým dá o tobě příkaz, aby tě ochránili'
11a 'na ruce tě vezmou, abys nenarazil nohou svou na kámen'."
12Ježíš mu odpověděl: "Je psáno: nebudeš pokoušet Hospodina, Boha svého."
13Když ďábel skončil všechna svá pokušení, odešel od něho až do dané chvíle.
14Ježíš se vrátil v moci Ducha do Galileje a pověst o něm se rozšířila po celém okolí.
15Učil v jejich synagógách a všichni ho velmi chválili.
16Přišel do Nazareta, kde vyrostl. Podle svého obyčeje vešel v sobotní den do synagógy a povstal, aby četl z Písma.
17Podali mu knihu proroka Izaiáše; otevřel ji a nalezl místo, kde je psáno:
18'Duch Hospodinův jest nade mnou; proto mne pomazal, abych přinesl chudým radostnou zvěst; poslal mne, abych vyhlásil zajatcům propuštění a slepým vrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu,
19abych vyhlásil léto milosti Hospodinovy.'
20Pak zavřel knihu, dal ji sluhovi a posadil se; a oči všech v synagóze byly na něj upřeny.
21Promluvil k nim: "Dnes se splnilo toto Písmo, které jste právě slyšeli."
22Všichni mu přisvědčovali a divili se slovům milosti, vycházejícím z jeho úst. A říkali: "Což to není syn Josefův?"
23On jim odpověděl: "Jistě mi řeknete toto přísloví: Lékaři, uzdrav sám sebe! O čem jsme slyšeli, že se dálo v Kafarnaum, učiň i zde,kde jsi doma."
24Řekl: "Amen, pravím vám, žádný prorok není vítán ve své vlasti.
25Po pravdě vám říkám: Mnoho vdov bylo v Izraeli za dnů Eliášových, kdy se zavřelo nebe na tři a půl roku a na celou zemi přišel veliký hlad.
26A k žádné z nich nebyl Eliáš poslán, nýbrž jen k oné vdově do Sarepty v zemi sidonské.
27A mnoho malomocných bylo v Izraeli za proroka Elizea, a žádný z nich nebyl očištěn, jen syrský Náman."
28Když to slyšeli, byli všichni v synagóze naplněni hněvem.
29Vstali, vyhnali ho z města a vedli až na sráz hory, na níž bylo jejich město vystavěno, aby ho svrhli dolů.
30On však prošel jejich středem a bral se dál.
31Odešel do galilejského města Kafarnaum a učil je v sobotu.
32Žasli nad jeho učením, poněvadž jeho slovo mělo moc.
33V synagóze byl člověk, který byl posedlý nečistým duchem; ten vzkřikl velikým hlasem:
34"Co je ti do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zahubit? Vím kdo jsi. Jsi svatý Boží."
35Ale Ježíš mu pohrozil: "Umlkni a vyjdi z něho!" Zlý duch jím smýkl doprostřed a vyšel z něho, aniž mu uškodil.
36Na všechny padl úžas a říkali si navzájem: "Jaké je to slovo, že v moci a síle přikazuje nečistým duchům a oni vyjdou!"
37A pověst o něm se rozhlásila po všech místech okolní krajiny.
38Povstal a odešel ze synagógy do Šimonova domu. Šimonova tchyně byla soužena silnou horečkou; i prosili ho za ni.
39Postavil se nad ní, pohrozil horečce a ta ji opustila. Ihned vstala a obsluhovala je.
40Když slunce zapadlo, všichni k němu přiváděli své nemocné, kteří trpěli rozličnými neduhy; on vzkládal ruce na každého z nich a uzdravoval je.
41Z mnohých vycházeli i démoni a křičeli: "Ty jsi Boží Syn!" Hrozil jim a nedovoloval jim mluvit, protože věděli, že je Mesiáš.
42Když nastal den, vyšel z domu a šel na pusté místo; zástupy ho hledaly. Přišly až k němu a zdržovaly ho, aby od nich neodcházel.
43Řekl jim: "Také ostatním městům musím zvěstovat Boží království, vždyť k tomu jsem byl poslán."
44A kázal v judských synagógách.