Luke 19— CEP

¹Ježíš vešel do Jericha a procházel jím.

²Tam byl muž jménem Zacheus, vrchní celník a veliký boháč;

³toužil uvidět Ježíše, aby poznal, kdo to je, ale poněvadž byl malé postavy, nemohl ho pro zástup spatřit.

⁴Běžel proto napřed a vylezl na moruši, aby ho uviděl, neboť tudy měl jít.

⁵Když Ježíš přišel k tomu místu, pohlédl vzhůru a řekl: "Zachee, pojď rychle dolů, neboť dnes musím zůstat v tvém domě."

⁶On rychle slezl a s radostí jej přijal.

⁷Všichni, kdo to uviděli, reptali: "On je hostem u hříšného člověka!"

⁸Zacheus se zastavil a řekl Pánu: "Polovinu svého jmění, Pane, dávám chudým, a jestliže jsem někoho ošidil, nahradím mu to čtyřnásobně."

⁹Ježíš mu řekl: "Dnes přišlo spasení do tohoto domu; vždyť je to také syn Abrahamův.

¹⁰Neboť Syn člověka přišel, aby hledal a spasil, co zahynulo."

¹¹Těm, kteří to slyšeli, pověděl ještě podobenství, protože byl blízko Jeruzaléma a oni se domnívali, že království Boží se má zjevit ihned.

¹²Proto řekl: "Jeden muž vznešeného rodu měl odejít do daleké země, aby si odtud přinesl královskou hodnost.

¹³Zavolal si deset svých služebníků a dal jim deset hřiven a řekl jim: 'Hospodařte s nimi, dokud nepřijdu.'

¹⁴Ale občané ho nenáviděli a poslali vzápětí poselstvo, aby vyřídilo: 'Nechceme tohoto člověka za krále!'

¹⁵Když se však jako král vrátil, dal si předvolat služebníky, kterým svěřil peníze, aby se přesvědčil, jak s nimi kdo hospodařil.

¹⁶Přišel první a řekl: 'Pane, tvoje hřivna vynesla deset hřiven.'

¹⁷Řekl mu: 'Správně, služebníku dobrý, poněvadž jsi byl věrný v docela malé věci, budeš vládnout nad deseti městy.'

¹⁸Přišel druhý a řekl: 'Pane, tvoje hřivna vynesla pět hřiven.'

¹⁹Řekl mu: 'Ty vládni nad pěti městy.'

²⁰Přišel další a řekl: 'Pane, tu je tvoje hřivna; měl jsem ji schovanou v šátku,

²¹neboť jsem se tě bál. Jsi přísný člověk: bereš, co jsi nedal, a sklízíš, co jsi nezasel.'

²²Řekne mu: 'Jsi špatný služebník. Soudím tě podle tvých vlastních slov: věděl jsi, že jsem přísný a beru, co jsem nedal, a sklízím, co jsem nezasel.

²³Proč jsi aspoň mé peníze neuložil, a já bych si je teď vybral i s úrokem.'

²⁴Své družině pak řekl: 'Vezměte mu tu hřivnu a dejte ji tomu, kdo má deset hřiven!'

²⁵Řekli mu: 'Pane, už má deset.'

²⁶Pravím vám: 'Každému, kdo má, bude dáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má.

²⁷Ale mé nepřátele, kteří nechtěli, abych byl králem, přiveďte sem a přede mnou je pobijte.'"

²⁸Po těchto slovech pokračoval Ježíš v cestě do Jeruzaléma.

²⁹Když se přiblížil k Betfage a k Betanii u hory, která se nazývá Olivová, poslal dva ze svých učedníků

³⁰a řekl jim: "Jděte naproti do vesnice, a jak do ní vejdete, naleznete přivázané oslátko, na němž dosud nikdo z lidí neseděl. Odvažte je a přiveďte!

³¹Zeptá-li se vás někdo, proč je odvazujete, odpovězte mu: 'Pán je potřebuje.'"

³²Šli, kam je poslal, a nalezli vše, jak jim řekl.

³³Když oslátko odvazovali, řekli jim jeho majitelé: "Proč to oslátko odvazujete?"

³⁴Oni odpověděli: "Pán je potřebuje."

³⁵Přivedli oslátko k Ježíšovi, hodili přes ně své pláště a Ježíše na ně posadili.

³⁶A jak jel, prostírali mu své pláště na cestu.

³⁷Když už se blížil ke svahu Olivové hory, počal celý zástup učedníků radostně a hlasitě chválit Boha za všechny mocné činy, které viděli.

³⁸Volali: "Požehnaný král, který přichází ve jménu Hospodinově. Na nebi pokoj a sláva na výsostech!"

³⁹Tu mu řekli někteří farizeové ze zástupu: "Mistře, napomeň své učedníky!"

⁴⁰Odpověděl: "Pravím vám, budou-li oni mlčet, bude volat kamení."

⁴¹Když už byli blízko a uzřel město, dal se nad ním do pláče

⁴²a řekl: "Kdybys poznalo v tento den i ty, co vede k pokoji! Avšak je to skryto tvým očím.

⁴³Přijdou na tebe dny, kdy tvoji nepřátelé postaví kolem tebe val, obklíčí a sevřou tě ze všech stran.

⁴⁴Srovnají tě se zemí a s tebou i tvé děti; nenechají v tobě kámen na kameni, poněvadž jsi nepoznalo čas, kdy se Bůh k tobě sklonil."

⁴⁵Když vešel do chrámu, začal vyhánět ty, kdo tam prodávali,

⁴⁶a řekl jim: "Je psáno: 'Můj dům bude domem modlitby', ale vy jste z něho udělali doupě lupičů."

⁴⁷Každý den učil v chrámě; velekněží však a zákoníci i přední mužové z lidu usilovali o to, aby jej zahubili,

⁴⁸ale nevěděli, jak by to měli udělat, poněvadž všechen lid mu visel na rtech.