1"Amen, amen, pravím vám: Kdo nevchází do ovčince dveřmi, ale přelézá ohradu, je zloděj a lupič.
2Kdo však vchází dveřmi, je pastýř ovcí.
3Vrátný mu otvírá a ovce slyší jeho hlas. Volá své ovce jménem a vyvádí je.
4Když je má všecky venku, kráčí před nimi a ovce jdou za ním, protože znají jeho hlas.
5Za cizím však nepůjdou, ale utečou od něho, protože hlas cizích neznají."
6Toto přirovnání jim Ježíš řekl; oni však nepochopili, co tím chtěl říci.
7Řekl jim tedy Ježíš znovu: "Amen, amen, pravím vám, já jsem dveře pro ovce.
8Všichni, kdo přišli přede mnou, jsou zloději a lupiči. Ale ovce je neposlouchaly.
9Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mne, bude zachráněn, bude vcházet i vycházet a nalezne pastvu.
10Zloděj přichází, jen aby kradl, zabíjel a ničil. Já jsem přišel, aby měly život a měly ho v hojnosti.
11Já jsem dobrý pastýř. Dobrý pastýř položí svůj život za ovce.
12Ten, kdo není pastýř, kdo pracuje jen za mzdu a ovce nejsou jeho vlastní, opouští je a utíká, když vidí, že se blíží vlk. A vlk ovce trhá a rozhání.
13Tomu, kdo je najat za mzdu, na nich nezáleží.
14Já jsem dobrý pastýř; znám své ovce a ony znají mne,
15tak jako mě zná Otec a já znám Otce. A svůj život dávám za ovce.
16Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. I ty musím přivést. Uslyší můj hlas a bude jedno stádo a jeden pastýř.
17Proto mě Otec miluje, že dávám svůj život, abych jej opět přijal.
18Nikdo mi ho nebere, ale já jej dávám sám od sebe. Mám moc svůj život dát a mám moc jej opět přijmout. Takový příkaz jsem přijal od svého Otce."
19Pro tato slova došlo mezi Židy opět k roztržce.
20Mnozí z nich říkali: "Je posedlý zlým duchem a blázní. Proč ho posloucháte?"
21Jiní říkali: "Tak nemluví posedlý. Což může zlý duch otevřít oči slepých?"
22Byly právě svátky posvěcení Jeruzalémského chrámu; bylo to v zimě.
23Ježíš se procházel v chrámě, v sloupoví Šalomounově.
24Židé ho obklopili a řekli mu: "Jak dlouho nás chceš držet v nejistotě? Jsi-li Mesiáš, řekni nám to otevřeně!"
25Ježíš jim odpověděl: "Řekl jsem vám to, a nevěříte. Skutky, které činím ve jménu Otce, ty o mně vydávají svědectví.
26Ale vy nevěříte, protože nejste z mých ovcí.
27Moje ovce slyší můj hlas, já je znám, jdou za mnou
28a já jim dávám věčný život: nezahynou navěky a nikdo je z mé ruky nevyrve.
29Můj Otec, který mi je dal, je větší nade všecky, a nikdo je nemůže vyrvat z Otcovy ruky.
30Já a Otec jsme jedno."
31Židé se opět chopili kamenů, aby ho ukamenovali.
32Ježíš jim řekl: "Ukázal jsem vám mnoho dobrých skutků od Otce. Pro který z nich mne chcete kamenovat?"
33Židé mu odpověděli: "Nechceme tě kamenovat pro dobrý skutek, ale pro rouhání: jsi člověk a tvrdíš, že jsi Bůh."
34Ježíš jim řekl: "Ve vašem zákoně je přece psáno: 'Řekl jsem: jste bohové.'
35Jestliže Bůh ty, jichž se týká toto slovo, nazval bohy - a Písmo musí platit -
36jak můžete obviňovat mne, kterého Otec posvětil a poslal do světa, že se rouhám, protože jsem řekl: Jsem Boží Syn?
37Nečiním-li skutky svého Otce, nevěřte mi!
38Jestliže je však činím a nevěříte mně, věřte těm skutkům, abyste jednou provždy pochopili, že Otec je ve mně a já v Otci."
39Opět se ho chtěli zmocnit, on jim však unikl.
40Odešel znovu na druhý břeh Jordánu, na místo, kde dříve křtil Jan, a tam se zdržoval.
41Mnozí k němu přicházeli a říkali: "Jan sice neučinil žádné znamení, ale vše, co o něm řekl, je pravda."
42A mnoho lidí tam v Ježíše uvěřilo.