1Toto mi řekl Hospodin: "Jdi si koupit lněný pás, dej si jej kolem beder a nesmáčej jej ve vodě."
2Koupil jsem si tedy pás, jak ke mně Hospodin promluvil, a dal jsem si jej kolem beder.
3Slovo Hospodinovo stalo se ke mně podruhé:
4"Vezmi pás, který sis koupil a jejž máš kolem beder, vstaň a jdi k Eufratu a tam jej ukryj ve skalní trhlině."
5I šel jsem a ukryl jsem jej u Eufratu, jak mi Hospodin přikázal.
6Po uplynutí mnoha dnů mi Hospodin opět řekl: "Vstaň a jdi k Eufratu a vezmi odtud pás, který jsem ti přikázal tam ukrýt."
7Šel jsem tedy k Eufratu a vyhrabal jsem pás z místa, kam jsem jej ukryl. A hle, pás byl zničen, k ničemu se nehodil.
8Tu se ke mně stalo slovo Hospodinovo:
9"Toto praví Hospodin: Tak zničím pýchu Judy a nesmírnou pýchu Jeruzaléma.
10Tento zlý lid, který se vzpírá slyšet má slova a žije si podle svého zarputilého srdce, chodí za jinými bohy, slouží jim a klaní se jim, bude jako tento pás, který se k ničemu nehodí.
11Jako pás přilne k bedrům muže, tak jsem k sobě přimkl celý dům izraelský a dům judský, je výrok Hospodinův, aby se mi stali lidem, jménem, chválou a oslavou. Ale neuposlechli."
12Proto jim vyřídíš toto slovo: "Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Každý měch se plní vínem. Namítnou ti: »Cožpak nevíme, že se každý měch plní vínem?«
13Nato jim řekneš: Toto praví Hospodin: Hle, já opojím všechny obyvatele této země, krále, kteří sedí na Davidovoě trůnu, kněze a proroky i všechny obyvatele Jeruzaléma,
14a roztříštím je jednoho o druhého, otce i syny, je výrok Hospodinův; budu bez soucitu, bez lítosti a bez slitování, až je budu ničit."
15Slyšte a naslouchejte, nebuďte domýšliví, tak promluvil Hospodin.
16Vzdejte slávu Hospodinu, svému Bohu, dříve než způsobí tmu, dříve než nohama narazíte o zšeřelé hory. S nadějí se upínáte k světlu, ale on učinil z něho šero smrti, obestřel je černým mračnem.
17Jestliže o tom nechcete slyšet, vskrytu bude plakat má duše kvůli vaší povýšenosti, slzy mi proudem potečou z očí, až bude Hospodinovo stádce vedeno do zajetí.
18Poruč králi a královně: "Seďte v ponížení, vždyť spadla z vašich hlav koruna, která vás zdobila.
19Města na jihu byla uzavřena a není nikoho, kdo by je otevřel. Celý Juda byl přestěhován, přestěhován do jednoho."
20Pozvedni oči a hleď na ty, kdo přicházejí od severu. "Kde je tobě svěřené stádo, ovce, jež byly tvou ozdobou?
21Co řekneš, až nad tebou ustanoví tvými pohlaváry a vůdci ty, které jsi učila? Což tě pak nezachvátí porodní bolesti jako rodičku?
22Řekneš-li si v srdci: »Proč mě to potkalo?« Pro množství tvých nepravostí byla ti vyhrnuta sukně a bylas vydána násilí.
23Může snad Kúšijec změnit svou kůži? Či levhart svou skvrnitost? Jak vy byste mohli jednat dobře, když jste se naučili páchat zlo? -
24Rozptýlím je jako stébla slámy, jež poletují ve větru z pouště."
25"To je tvůj los, úděl, jejž jsem ti vyměřil, je výrok Hospodinův. Poněvadž jsi na mě zapomněla, spoléhala ses na klam.
26To já jsem ti zvedl sukni přes tvář a byla vidět tvá hanba,
27tvé cizoložství a tvá vášnivost, mrzký skutek tvého smilstva. Na pahorcích v poli jsem viděl tvé ohyzdné modly. Běda tobě, Jeruzaléme. Nejsi čistý! Jak dlouho ještě?"