1Proto, bratří, vy, kteří jste svatí a máte účast na nebeském povolání, hleďte na apoštola a velekněze našeho vyznání, Ježíše:
2byl věrný tomu, kdo jej ustanovil, jako i 'Mojžíš byl věrný v celém Božím domě'.
3Ježíš je však hoden větší slávy než Mojžíš, tak jako stavitel domu je víc nežli dům sám.
4Každý dům někdo staví; ten, kdo postavil vše, je Bůh.
5Mojžíš byl věrný v celém Božím domě, ale jen jako služebník, který měl dosvědčit to, co teprve bude vysloveno.
6Kristus však jako Syn je nad celým Božím domem. A tímto Božím domem jsme my, pokud si až do konce zachováme smělou jistotu a radostnou naději.
7Proto, jak říká Duch svatý: 'Jestliže dnes uslyšíte jeho hlas,
8nezatvrzujte svá srdce ve vzdoru jako v den pokušení na poušti,
9kde si vaši otcové žádali důkazy a tak mě pokoušeli, ač viděli mé skutky
10po čtyřicet let. Proto jsem se na to pokolení rozhněval a řekl jsem: Jejich srdce stále bloudí, dodnes mé cesty nepoznali.
11Ve svém hněvu jsem přísahal: Nevejdou do mého odpočinutí!'
12Dejte si pozor, bratří, aby někdo z vás neměl srdce zlé a nevěrné, takže by odpadl od živého Boha.
13Naopak, povzbuzujte se navzájem den co den, dokud ještě trvá ono 'dnes', aby se nikdo z vás, oklamán hříchem, nezatvrdil.
14Vždyť máme účast na Kristu, jen když své počáteční předsevzetí zachováme pevné až do konce.
15Je řečeno: 'Jestliže dnes uslyšíte jeho hlas, nezatvrzujte svá srdce ve vzdoru!'
16Kdo slyšel a zatvrdil se? Což to nebyli všichni, kdo vyšli z Egypta pod Mojžíšovým vedením?
17A na koho se Bůh hněval po čtyřicet let? Zdali ne na ty, kdo zhřešili a jejichž těla padla na poušti?
18A komu přísahal, že nevejdou do jeho odpočinutí, ne-li těm, kdo se vzepřeli?
19Tak vidíme, že nemohli vejít pro svou nevěru.