1I přišel král s Hamanem opět, aby popíjeli ve společnosti královny Estery.
2Také tohoto druhého dne, když popíjeli víno, otázal se král Estery: "Jaká je tvá prosba, královno Ester? Bude ti splněna. Jaká je tvá žádost? Až do poloviny království bude ti vyhověno."
3Královna Ester odpověděla: Jestliže jsem získala tvou přízeň, králi, a uzná-li král za vhodné, nechť je mi na mou prosbu darován můj život a na mou žádost můj lid.
4Vždyť jsme byli prodáni, já i můj lid, aby nás vyhladili, povraždili a zahubili. Kdybychom byli prodáni jen za otroky a otrokyně, mlčela bych, neboť takové soužení by nebylo hodno, aby se jím král obtěžoval."
5Zeptal se král Achašveróš, zeptal se královny Estery: "Kdo je to a kde je ten, který se opovážil udělat něco takového?"
6Ester odpověděla: "Tím protivníkem a nepřítelem je ten zloduch Haman." Haman zůstal před králem a královnou ochromen.
7Rozhořčený král povstal od popíjení vína a odešel do zahrady u paláce. Haman přistoupil, aby si od královny Estery vyprosil život, neboť viděl, že na něj dopadne králova zloba.
8Když se král vracel ze zahrady u paláce do domu, kde popíjeli víno, padl Haman právě na pohovku, na níž byla Ester. Tu se král rozkřikl: "To chceš dokonce u mne v domě učinit královně násilí?" Sotva to slovo z králových úst vyšlo, zakryli Hamanovi tvář.
9Charbóna, jeden z kleštěnců, prohodil před králem: "Vždyť je tu také kůl, jejž připravil Haman pro Mordokaje, který promluvil ve prospěch králův. Stojí u Hamanova domu, vysoký padesát loket." A král řekl: "Pověste ho na něj!"
10Pověsili tedy Hamana na kůl, který postavil pro Mordokaje, a královo rozhořčení se uklidnilo.