1Achítofel pravil Abšalómovi: "Dovol, abych vybral dvanáct tisíc mužů a hned této noci se vydal pronásledovat Davida.
2Dostihnu ho, až bude zemdlený a skleslý, a překvapím ho. Všechen lid, který je s ním, uteče a já osamoceného krále zabiji.
3Všechen lid obrátím k tobě; vrátí se všichni, až na muže, kterého hledáš. Všechen lid bude mít pokoj."
4Abšalómovi i všem izraelským starším se to líbilo.
5Abšalóm však poručil: "Ať je povolán také Chúšaj Arkijský. Poslechneme si i jeho výrok."
6Když Chúšaj přišel k Abšalómovi, Abšalóm mu pravil: "Toto navrhuje Achítofel. Máme jednat podle jeho slova? Ne-li, vyslov se."
7Chúšaj Abšalómovi odvětil: "Rada, kterou dal Achítofel, není v tomto případě dobrá."
8A Chúšaj pokračoval: "Ty znáš svého otce i jeho muže, že to jsou bohatýři a že jsou rozhořčeni jak osiřelá medvědice v poli. Tvůj otec je bojovník, ten nebude nocovat s lidem.
9Jistě je už ukryt v nějaké strži nebo na jiném místě. Když někteří z tvých hned na začátku padnou, někdo to uslyší a roznese se: »Lid, který jde za Abšalómem, byl poražen!«
10Nakonec ztratí odvahu i ten nejstatečnější muž lvího srdce. Celý Izrael přece ví, že tvůj otec je bohatýr a že ti, kteří jsou s ním, jsou muži stateční.
11Proto ti radím: Nechť se k tobě shromáždí celý Izrael od Danu až k Beer-šebě. Bude jich jak mořského písku. A ty táhni do bitvy osobně.
12Přitrhneme na jedno z těch míst, kde se on zdržuje, a padneme na něho jako rosa na roli. Nezbude z něho a ze všech mužů, kteří jsou s ním, ani jeden.
13Stáhne-li se do města, snesou všichni Izraelci k tomu městu provazy. Budeme vláčet jeho znamení až do úvalu, že se z něho nenajde ani oblázek."
14Abšalóm a všichni izraelští muži prohlásili: "Rada Chúšaje Arkijského je lepší než rada Achítofelova." To Hospodin přikázal překazit dobrou radu Achítofelovu, aby na Abšalóma uvedl zkázu.
15I řekl Chúšaj kněžím Sádokovi a Ebjátarovi: "Tak a tak radil Achítofel Abšalómovi a izraelským starším, já však jsem poradil tak a tak.
16Nyní tedy rychle pošlete Davidovi zprávu: »Nezůstávej přes noc ve stepních pustinách. Musíš přejít Jordán. Jinak ti, králi, hrozí záhuba, i všemu lidu, který je s tebou.«"
17Jónatan a Achímaas stáli u pramene Rogelu. Služebná šla a oznámila jim to. Oni to šli oznámit králi Davidovi; sami se totiž ve městě ukázat nemohli.
18Přesto je však uviděl mládenec a oznámil to Abšalómovi. Ti dva se rychle vydali na cestu, až přišli do domu nějakého muže v Bachurímu. Ten měl na dvoře studnu a oni se tam do ní spustili.
19Žena pak vzala přikrývku a rozprostřela ji navrch té studny a na ni rozestřela obilnou drť, takže nebylo nic znát.
20Abšalómovi služebníci přišli k té ženě do domu a ptali se: "Kde jsou Achímaas a Jónatan?" Žena jim odvětila: "Přešli tudy přes strouhu." Hledali je tedy, ale nenašli a vrátili se do Jeruzaléma.
21Sotva odešli, ti dva ze studně vystoupili a šli podat zprávu králi Davidovi. Řekli Davidovi: "Vydejte se na cestu a rychle přejděte vodu, neboť Achítofel dal o vás takovouto radu."
22David vstal se vším lidem, který byl s ním, a do ranního úsvitu přešli Jordán. Když Jordán přešli, nechyběl ani jeden.
23Když Achítofel viděl, že jeho rada provedena nebyla, osedlal osla a vydal se na cestu do svého domu ve svém městě. Udělal pořízení o svém domě a oběsil se. Umřel a byl pohřben v hrobě svého otce.
24David přišel do Machanajimu a Abšalóm přešel Jordán se všemi izraelskými muži.
25Místo Jóaba ustanovil Abšalóm nad vojskem Amasu. Amasa byl synem muže jménem Jitra Izraelský, který vešel k Abígale, dceři Náchašově, sestře Serúji, matky Jóabovy.
26Izrael a Abšalóm se utábořili v zemi Gileádu.
27Když David přišel do Machanajimu, Šóbi, syn Náchašův z Raby Amónovců, a Makír, syn Amíelův z Lódebaru, a Barzilaj Gileádský z Rogelímu
28přinesli lůžko, misky a hliněné nádobí i pšenici, ječmen a mouku, pražené zrní, boby, čočku a pražmu,
29i med a máslo, ovce a kravský sýr Davidovi a lidu, který byl s ním, aby pojedli. Řekli si totiž: "Lid je v té poušti hladový, unavený a žíznivý."