1Amasjáš se stal králem v pětadvaceti letech a kraloval v Jeruzalémě dvacet devět let. Jeho matka se jmenovala Jóadan a byla z Jeruzaléma.
2Činil to, co je správné v Hospodinových očích, ne však celým srdcem.
3Jakmile bylo království pevně v jeho rukou, zavraždil ze svých služebníků ty, kteří ubili krále, jeho otce.
4Ale jejich syny neusmrtil, neboť je napsáno v Zákoně, v Knize Mojžíšově, že Hospodin přikázal: "Otcové nezemřou za syny a synové nezemřou za otce, nýbrž každý zemře za svůj hřích."
5Amasjáš shromáždil Judu a ustanovil pro celého Judu a Benjamína podle otcovských rodů velitele nad tisíci a velitele nad sty. Dvacetileté a starší sečetl a shledal, že jich je tři sta tisíc vybraných mužů, schopných vycházet do boje, zacházet s oštěpem a pavézou.
6Z Izraele najal sto tisíc udatných bohatýrů za sto talentů stříbra.
7Tu k němu přišel muž Boží a řekl: "Králi, ať s tebou netáhne vojenský zástup Izraele, poněvadž Hospodin není s Izraelem, s nikým z Efrajimovců.
8Ale táhni sám a pusť se rozhodně do boje, jinak Bůh přivodí před tváří nepřítele tvůj pád. Bůh má dost síly, aby pomohl i přivodil pád."
9Amasjáš řekl muži Božímu: "Co však udělat s tím stem talentů, které jsem dal houfu z Izraele?" Muž Boží odpověděl: "Hospodin ti může dát mnohokrát víc než tohle."
10Amasjáš je tedy oddělil, totiž houf, který k němu přišel z Efrajimu, aby šli zpět do svých domovů. Ti vzplanuli proti Judovi velikým hněvem a velice rozhněváni se vraceli do svých domovů.
11Amasjáš se vzchopil, vedl svůj lid, přitáhl do Solného údolí a pobil Seírovce, deset tisíc mužů.
12Z těch, co zůstali naživu, zajali Judovci deset tisíc, dovedli je na vrchol skály a z vrcholku té skály je svrhli; všichni se roztříštili.
13Mezitím lidé z houfu, který Amasjáš přiměl k návratu, aby s ním netáhl do bitvy, vpadli do judských měst od Samaří až do Bét-chorónu. Pobili v nich tři tisíce mužů a nabrali mnoho loupeže.
14Když Amasjáš přitáhl po vítězství nad Edómci, přinesl bohy Seírovců a přijal je za bohy; klaněl se před nimi a pálil jim kadidlo.
15Hospodin vzplanul proti Amasjášovi hněvem a poslal k němu proroka. Ten mu řekl: "Proč se dotazuješ bohů lidu, kteří svůj lid z tvých rukou nevysvobodili?"
16Když k němu takto mluvil, řekl mu Amasjáš: "Což tě udělali královým poradcem? Přestaň už, proč tě mají ubít?" Prorok tedy přestal, jen dodal: "Poznal jsem, že Bůh se rozhodl uvalit na tebe zkázu, protože jsi to učinil a mou radu neposloucháš!"
17Judský král Amasjáš se poradil a vzkázal izraelskému králi Jóašovi, synu Jóachaza, syna Jehúova: "Pojď, utkáme se!"
18Jóaš, král izraelský, poslal Amasjášovi, králi judskému, odpověď: "Na Libanónu vzkázalo trní libanónskému cedru: »Dej svou dceru za ženu mému synovi.« Vtom tudy přešlo libanónské polní zvíře a to trní rozšlapalo.
19Řekl sis: »Hle, pobil jsem Edómce.« Proto se tvé srdce tak vypíná, toužíš po slávě. Teď však seď doma. Proč si zahráváš se zlem? Abys padl ty i Juda s tebou?"
20Ale Amasjáš neposlechl. Bylo to od Boha, že je vydá do rukou Jóašovi, protože se dotazovali bohů Edómu.
21Jóaš, král izraelský, vytáhl a utkali se, on a Amasjáš, král judský, u Bét-šemeše, jenž patřil Judovi.
22Juda byl před tváří Izraele poražen; každý utíkal ke svému stanu.
23Judského krále Amasjáše, syna Jóaše, syna Jóachazova, izraelský král Jóaš v Bét-šemeši zajal a přivlekl ho do Jeruzaléma. Prolomil jeruzalémské hradby od Efrajimské brány až k bráně Nárožní v délce čtyř set loket.
24Pobral všechno zlato a stříbro a všechno náčiní, které se nacházelo v Božím domě u Obéd-edóma, i poklady domu královského a rukojmí a vrátil se do Samaří.
25Amasjáš, syn Jóašův, král judský, žil po smrti izraelského krále Jóaše, syna Jóachazova, ještě patnáct let.
26O ostatních příbězích Amasjášových, prvních i posledních, se dále píše v Knize králů judských a izraelských.
27Od chvíle, kdy se Amasjáš odvrátil do Hospodina, osnovali proti němu v Jeruzalémě spiknutí. Utekl do Lakíše. Ale poslali za ním do Lakíše vrahy a usmrtili ho tam.
28Potom ho převezli na koních a pohřbili ho vedle jeho otců v městě Judově.