1David si řekl: "Kteréhokoli dne mohu být zahuben Saulovou rukou. Nezbývá mi nic lepšího než uniknout do pelištejské země. Saul mě nechá být, přestane mě po celém izraelském území hledat. Tak mu uniknu z rukou."
2A David hned přešel spolu se svými šesti sty muži k Akíšovi, synu Maókovu, králi Gatu.
3David se usadil u Akíše v Gatu, on i jeho muži, každý se svou rodinou, David se svými dvěma ženami, Achínoamou Jizreelskou a Abígajilou Karmelskou, ženou po Nábalovi.
4Když Saulovi ohlásili, že David uprchl do Gatu, už ho dál nehledal.
5David řekl Akíšovi: "Jestli jsem získal tvou přízeň, kéž je mi dáno místo v některém z venkovských měst a já se tam usadím. Proč by měl tvůj služebník sídlit s tebou v městě královském?"
6Akíš mu dal onoho dne Siklag. Proto náleží Siklag judským králům dodnes.
7Údobí, po které David sídlil v pelištejské krajině, trvalo celkem jeden rok a čtyři měsíce.
8David se svými muži vycházel a podnikal vpády proti Gešúrejcům, Girzejcům a Amálekovcům; ti všichni byli odedávna obyvateli té země od cesty do Šúru až po egyptskou zemi.
9David pobíjel obyvatele země, nenechával naživu muže ani ženu, ale bral brav a skot, osly, velbloudy i šaty. S tím se vracel a přicházel k Akíšovi.
10Když se Akíš ptal: "Kam jste dnes vpadli?", David odpovídal: "Na jih Judy" nebo "Na jih Jerachmeelců" nebo "Na jih Kénijců".
11David nenechával naživu muže ani ženu a nevodil je do Gatu. Říkal: "Mohli by na nás vyzradit: Toto dělá David." Takto si počínal po celou dobu, co sídlil v pelištejské krajině.
12Akíš Davidovi důvěřoval. Říkal: "Vzbudil velikou nelibost u svého lidu, Izraele; navždy zůstane mým služebníkem."