1David se radil s veliteli nad tisíci a nad sty, s každým vojevůdcem.
2David řekl celému shromáždění Izraele: "Pokládáte-li to za vhodné a za pokyn od Hospodina, našeho Boha, pošleme vzkaz svým ostatním bratřím do všech izraelských území a současně i kněžím a lévijcům do jejich měst a na jejich pastviny, aby se k nám shromáždili.
3Přeneseme k nám schránu našeho Boha; za dnů Saulových jsme ji nevyhledávali."
4Celé shromáždění s tím souhlasilo, všechen lid ten návrh pokládal za správný.
5Proto David svolal celý Izrael, od ramene řeky Egyptské až k cestě do Chamátu, aby přenesli Boží schránu z Kirjat-jearímu.
6Pak David a celý Izrael táhli do Baaly u Kirjat-jearímu v Judsku, aby odtud vynesli schránu Boha Hospodina, který sídlí nad cheruby, jehož jméno je vzýváno.
7Vezli Boží schránu na novém povozu z domu Abínádabova. Povoz řídili Uza a Achjó.
8David a celý Izrael bujaře křepčili před Bohem a zpívali za doprovodu citar, harf, bubínku, cymbálů a pozounů.
9Když přišli ke Kídonovu humnu, napřáhl Uza ruku, aby uchopil schránu, protože spřežení vybočilo z cesty.
10Hospodin vzplanul proti Uzovi hněvem a zabil ho, protože napřáhl ruku na schránu. Zemřel tam před Bohem.
11Též David vzplanul, že se Hospodin prudce obořil na Uzu, a proto nazval to místo Peres-uza (to je Uzovo zbořenisko); jmenuje se tak dodnes.
12V onen den pojala Davida bázeň před Bohem. Řekl: "Jak bych mohl vnést Boží schránu až k sobě?"
13Proto David Boží schránu nepřenesl k sobě do Města Davidova, nýbrž ji dal dopravit do domu Obéd-edóma Gatského.
14Boží schrána zůstala při domě Obéd-edómově; byla v jeho domě po tři měsíce. Hospodin požehnal Obéd-edómovu domu i všemu, co mu patřilo.