1A uviděl jsem nové nebe a novou zemi, neboť první nebe a první země pominuly, a moře již není.
2Také jsem uviděl město svaté, Jerusalem nový, an sestupuje s nebe od Boha jsa připraven jako nevěsta ozdobená pro muže svého.
3A uslyšel jsem hlas veliký s nebe, an praví: Hle stánek Boží s lidmi a přebývati bude s nimi, a oni budou jeho lidem, a on, Bůh, s nimi bude jejich Bohem;
4a (Bůh) setře všelikou slzu s očí jejich, a smrti nebude již; ani zármutku, ani křiku, ani bolesti nebude již, neboť první věci pominuly.
5I řekl ten, jenž seděl na trůně: Hle, obnovuji všecko. A řekl mi: Napiš (to), neboť tato slova jsou spolehlivá a pravdivá.
6A řekl mi: Stalo se. Já jsem alfa a omega, počátek a konec. Já dám žíznivému z pramene vody živé zadarmo.
7Kdo zvítězí, obdrží to, a (já) budu mu Bohem, a on bude mi synem.
8Bázlivci však a nevěrci a ohavníci a vrazi i smilníci a čarodějníci a modláři a všichni lháři budou míti díl v jezeře hořícím ohněm a sírou; to je smrt druhá.
9I přišel jeden z těch sedmi andělů, kteří měli sedm misek plných sedmi ran posledních, a mluvil se mnou řka: Pojď, ukáži ti nevěstu, manželku Beránkovu.
10I odvedl mě v duchu na horu velikou a vysokou, a ukázal mi město svaté, Jerusalem, ano sestupuje s nebe od Boha,
11majíc velebnost božskou. Lesk jeho byl podoben kameni nejdražšímu, jako kameni jaspisovému, jasnému jako křišťál.
12Mělo hradbu velikou a vysokou s dvanácti branami a na branách dvanáct andělů a jména napsaná, totiž jména dvanácti pokolení synů israelských;
13od východu tři brány, od severu tři brány, od jihu tři brány, a od západu tři brány.
14A hradba městská měla dvanáct základů a na nich dvanácte jmen dvanácti apoštolů Beránkových.
15A ten jenž mluvil se mnou, měl jakožto míru třtinu zlatou, aby změřil město i brány a hradby jeho.
16jest pak to město položeno ve čtverhranu, a délka jeho jest tak veliká jako šířka. I změřil město třtinou na dvanáct tisíc honů, a délka i šířka a výška jeho jsou stejné.
17Také změřil hradbu jeho stočtyřicetčtyři lokty; míra to lidská, které užil anděl.
18Stavba hradby jeho byla z jaspisu, město pak samo bylo čisté zlato, podobné čistému sklu.
19Základy hradby městské byly ozdobeny všelikým drahokamem; základ první byl z jaspisu, druhý ze safíru, třetí z chalcedonu, čtvrtý ze smaragdu,
20pátý ze sardonyxu, šestý ze sardisu, sedmý z chrysolitu, osmý z berylu, devátý z topasu, desátý z chrysoprasu, jedenáctý z hyacintu, dvanáctý z ametystu.
21A dvanáct bran (bylo) dvanáct perel; jedna každá brána byla z jedné perly, a náměstí města bylo čisté zlato jako průhledné sklo.
22Chrámu jsem v něm neviděl, neboť Pán Bůh všemohoucí jest chrámem jeho, a Beránek.
23A to město nepotřebuje slunce ani měsíce, aby mu svítily, neboť velebnost Boží je osvítila, a svící jeho jest Beránek.
24I budou choditi národové ve světle jeho a králové země přinesou slávu a čest svou do něho.
25A brány jeho nebudou se zavírati za dne, neboť noci tam nebude;
26a přinesou do něho slávu a čest národů.
27A nevejde do něho nic poskvrněného, ani kdo páše ohavnost a lež, leč jen ti, kteří jsou napsáni v Beránkové knize života.