Bible

1 To pověděv Ježíš vyšel s učeníky svými za potok Cedron kde byla zahrada, do které vešel on i učeníci jeho. 2 Věděl však o tom místě i Jidáš, kíerý ho zrazoval, neboť Ježíš scházel se tam často s učeníky svými. 3 Jidáš tedy pojav četu (vojáků) a služebníky od velekněží a fariseů, přišel tam se svítilnami a pochodněmi a zbrani. 4 Ježíš pak věda všecko, co na něj mělo přijíti, vyšel (jim vstříc) a řekl jim: „Koho hledáte?“ 5 Odpověděli jemu:,Ježíše Nazaretského‘. Řekl jim Ježíš: „Já jsem to“. Stál pak s nimi též Jidáš, který ho zrazoval. 6 Jak jim tedy řekl: „Já jsem to“, ustoupili zpět a padli na zem. 7 I otázal se jich opět: „Koho hledáte?“ Oni pak řekli: „Ježíše Nazaretského.“ 8 Ježíš odpověděl: „Řekl jsem vám, že já jsem to. Hledáte-li tedy mne, nechte těchto, ať odejdou.“ 9 Aby se naplnilo slovo, které řekl: „Neztratil jsem nikoho z těch, které jsi mi dal.“ 10 Tu Šimon Petr maje meč, vytasil jej a udeřil služebníka veleknězova a uťal mu pravé ucho. Bylo pak jméno služebníka toho Malchus. 11 I řekl Ježíš Petrovi: „Schovej meč svůj do pochvy. Nemám-liž píti kalich, který mi dal Otec?“ 12 Tu četa a tisícník a služebníci židovští jali Ježíše a svázali ho. 13 I přivedli ho nejprve k Annášovi, neboť byl tchánem Kaifáše, kterýž byl nejvyšším knězem toho roku. 14 Byl to (onen) Kaifáš, který dal židům radu, že jest užitečno, aby jeden člověk zemřel za lid. 15 Šel pak za Ježíšem Šimon Petr a jiný učeník. Tento učeník byl znám nejvyššímu knězi a vešel s Ježíšem do dvora nejvyššího kněze, 16 ale Petr stál u dveří venku. I vyšel učeník druhý, jenž byl znám nejvyššímu knězi, a promluviv s vrátnou, uvedl (tam) Petra. 17 Tu děvečka vrátná pravila k Petrovi: „Nejsi také ty z učeníků toho člověka?“ On řekl: „Nejsem“. 18 Stáli pak tam služebníci a sluhové u ohně, poněvadž byla zima, a ohřívali se; byl však s nimi také Petr stoje a ohřívaje se. 19 Velekněz tedy otázal se Ježíše o jeho učenících a o jeho učení. 20 Ježíš mu odpověděl: „já jsem mluvil světu zjevně; já jsem učil vždy v synagoze a ve chrámě, kde všichni židé se scházejí, a tajně jsem nemluvil nic. 21 Proč se mne ptáš? Zeptej se těch, kteří slyšeli, co jsem mluvil; hle, ti vědí, co jsem já mluvil.“ 22 Když však to pověděl, jeden ze služebníků, stoje tu, dal Ježíšovi políček řka: „Tak-li odpovídáš nejvyššímu knězi?“ 23 Ježíš mu odpověděl: „Mluvil-li jsem zle, vydej svědectví o zlém; jestli však dobře, proč mě tepeš?“ 24 I poslal jej Annáš svázaného k nejvyššímu knězi Kaifášovi. 25 Stál pak Šimon Petr a ohříval se. I řekli jemu: „Nejsi také z učeníků jeho?“ On zapřel a řekl: „Nejsem.“ 26 Dí mu jeden ze služebníků nejvyššího kněze, příbuzný toho, jemuž Petr uťal ucho: „Zdali jsem tě já neviděl s ním v zahradě?“ 27 Tu zapřel Petr opět a hned kohout zazpíval. 28 I přivedli Ježíše od Kaifáše do soudní síně. Bylo ráno; a oni nevešli do soudního dvora, aby se neposkvrnili, nýbrž aby mohli jísti z velikonočních obětí. 29 Tedy Pilát vyšel k nim ven a řekl: „Kterou žalobu vedete proti člověku tomuto?“ 30 Odpověděli mu: „Kdyby tento nebyl zločinec, nevydali bychom to tobě“. 31 I řekl jim Pilát: „Vezměte ho vy a podle zákona svého suďte jej.„ Tu řekli mu židé: „Nám nepřísluší zabíti nikoho.“ 32 Aby se naplnilo slovo Ježíšovo, které byl pověděl naznačuje jakou smrtí má umříti. 33 Pilát tedy vešel opět do soudní síně a povolal (k sobě) Ježíše a řekl jemu: „Ty jsi král židovský?“ 34 Ježíš odpověděl: „Sám-li od sebe to pravíš, či-li jiní pověděli ti o mně?“ 35 Pilát odpověděl: „Zdaliž jsem já žid? Národ tvůj a velekněží vydali mi tebe. Co jsi učinil?“ 36 Ježíš odpověděl: „Království mé není z tohoto světa. Kdyby z tohoto světa bylo království mé, služebníci moji bránili by, abych nebyl vydán židům; ale království mé není odtud.“ 37 I řekl mu Pilát: „Tedy králem jsi ty?“ Ježíš odpověděl: „Ano, já jsem král. Já jsem se k tomu narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo jest z pravdy, slyší hlas můj.“ 38 Dí mu Pilát: „Co jest pravda?“ A když to pověděl, vyšel opět k židům a řekl jim: „Já na něm žádné viny nenalézám. 39 Jest však u vás obyčej, abych vám propustil jednoho (vězně) o velikonocích. Chcete tedy, abych vám propustil krále židovského?“ 40 I vzkřikli opět všickni řkouce: „Ne toho, nýbrž Barabáše.“ Byl pak Barabáš lotr.