Ephesians 4
1 Napomínám vás tedy já vězeň v Pánu, abyste žili hodně toho povolání, kterým jste povoláni
2 s veškerou pokorou a tichostí, s trpělivostí, snášejíce se vespolek v lásce,
3 snažíce se zachovávati jednotu Ducha ve svazku pokoje.
4 Jedno tělo (jest) a jeden Duch, jakož také jste byli povoláni v jedné naději povolání svého.
5 Jeden (jest) Pán, jedna víra, jeden křest,
6 jeden Bůh a Otec všech, jenž jest nade všemi a skrze všecky a ve všech (nás).
7 Jednomu každému pak z nás byla dána milost podle míry daru Kristova.
8 Proto praví: „Vystoupiv do výše, odvedl zajatce, dal dary lidem.“
9 To však, že vystoupil, co jest to, leč že (dříve) také sestoupil na dolní části země?
10 Ten, jenž sestoupil, ten právě jest to, jenž také vystoupil nade všecka nebesa, aby naplnil všecko.
11 On také dal jedny za apoštoly, jiné za proroky, jiné za evangelisty, jiné za pastýře a učitele,
12 aby za účelem zdokonalení věřících konali službu, aby vzdělávali tělo Kristovo,
13 až bychom se sešli všichni v jednotu víry a poznání Syna Božího, v muže dospělého, v míru věku plnosti Kristovy,
14 abychom již nebyli nedospělci kolísanými a zmítanými každým větrem učení skrze podvod lidský a lstivost (směřující) ku provedení bludu,
15 nýbrž abychom vyznávajíce pravdu, v lásce rostli ve všem k němu, ke Kristu, jenž jest hlavou,
16 z něhož celé tělo, jsouc spojováno a svazováno každým kloubem služebným podle působivosti v míře jednoho každého údu, béře vzrůst svůj ke vzdělání svému v lásce.
17 Toto tedy pravím a osvědčuji v Pánu, abyste již nežili tak, jak i pohané žijí v marnosti mysli své,
18 jsouce zatemněni v rozumu, odcizeni od života Božího pro nevědomost, která jest v nich pro zatvrzení srdce jejich.
19 Oni otupěvše oddali se chlípnosti ku páchání všeliké nečistoty v lakotě;
20 vy však takto jste se nenaučili Kristu,
21 ačli jste ho uslyšeli a v něm tak vyučeni byli, jak jest pravda v Ježíši,
22 že totiž s ohledem na dřívější život svůj máte odložiti starého človeka, který béře zkázu podle chtíčů klamných,
23 obnoviti se na duchu mysli své
24 a obléci člověka nového, stvořeného podle Boha ve spravedlnosti a svatosti pravé.
25 Proto odložíce lež, mluvte pravdu jeden každý s bližním svým, neboť jsme vespolek údové.
26 Hněvejte se, ale nehřešte; slunce nezapadej nad hněvem vaším,
27 nedávejte místa ďáblu.
28 Kdo kradl, již nekraď, nýbrž pracuj spíše, dělaje rukama svýma dobré, aby měl z čeho uděliti tomu, kdo má nouzi.
29 Žádné slovo špatné nevycházej z úst vašich, nýbrž (jen takové), které jest dobré ke vzdělání (podle) potřeby, aby prokazovalo dobrodiní těm, kteří (je) slyší.
30 A nezarmucujte svatého Ducha Božího, kterým jste byli poznamenání ku dni vykoupení.
31 Veškerá hořkost a zlost a hněv i křik a utrhání odstup od vás s veškerou zlobou.
32 Buďte však k sobě vespolek dobrotiví, milosrdní, odpouštějíce jeden druhému, jakož i Bůh odpustil vám v Kristu.