Colossians 2
1 Neboť chci, abyste věděli, jakou starost mám o vás a o Laodicejské a (vůbec) o všecky, kteří neviděli tváře mé v těle,
2 aby byli povzbuzeni ve svém srdci, a spojeni jsouce láskou (dospěli) také k veškerému bohatství plného porozumění, k úplnému poznání tajemství Boha Otce a Krista Ježíše,
3 v němž jsou všecky poklady moudrosti a vědomosti skryty.
4 Toto pravím, aby nikdo vás nemátl přemlouváním.
5 Neboť ačkoliv jsem tělem vzdálen, duchem přece jsem s vámi, s radostí patře na váš pořádek a na pevnost vaší víry v Krista.
6 Jako jste tedy přijali Krista Ježíše, Pána, tak v něm žijte
7 (jako lidé, kteří jsou) v něm vkořeněni a na něm vzděláváni; i buďte pevni ve víře, jak jste v ní byli vyučeni rozhojňujíce s? v něm s děkováním.
8 Hleďte, ať nikdo vás neukořistí moudrostí světskou, totiž prázdným klamem podle podání lidského, podle prvopočátků světa, a ne podle Krista;
9 neboť v něm přebývá všecka plnost božství tělesně,
10 a vy jste v něm naplněni, neboť on jest hlavou všeho knížectva a vší mocnosti;
11 v něm jste byli také obřezáni obřízkou rukama neudělanou, svlečením pleti těla, obřízkou Kristovou,
12 a to tím, že jste byli s ním pohřbeni na křtu; v něm jste byli též vzkříšeni skrze víru v působnost Boha, jenž ho vzkřísil z mrtvých.
13 Také vás, když jste byli mrtvi v hříších a neobřízce těla svého, také vás oživil spolu s ním, odpustiv vám všecky hříchy,
14 když byl smazal úpis (záležející) v ustanoveních, který proti nám svědčil, který nám byl na odpor; i jej odstranil, přibiv ho na kříž;
15 a odzbrojiv knížetstva i mocnosti postavil je na odiv zjevně, oslaviv v něm vítěství nad nimi.
16 Nikdo tedy nesuď vás pro pokrm neb pro nápoj, aneb v příčině svátku neb nového měsíce neb soboty,
17 neboť to (vše) jest (toliko) stínem věcí budoucích, tělo však jest Kristovo.
18 Nikdo vás nesváděj svévolně pokorou a ctěním andělů pouštěje se do věcí, kterých neviděl, bez příčiny se nadýmaje smyslem těla svého
19 a nedrže se hlavy, ze které celé tělo, upravováno a spojováno jsouc klouby a svazy, roste vzrůstem Božím,
20 jestli tedy jste zemřeli s Kristem prvopočátkům toho světa, proč ještě, jako byste žili ve světě, necháváte si ukládati předpisy:
21 „Nesahej (po tom) ani neokoušej ani se (toho) nedotýkej?“
22 Věci ty jsou vesměs určeny ke zkáze samým užíváním; (jsou) podle stanov a nauk lidských.
23 To sice zdá se býti moudrostí jakožto dobrovolná služba (Boží) a pokora a nešetření těla, ne jako něco čestného, avšak jest to k nasycení těla.