Bible

1 A když přišel den letnic, byli všickni pohromadě na jednom místě. 2 Tu povstal náhle s nebe hukot, jako když táhne vítr silný, a naplnil dům, kde seděli; 3 i ukázaly se jim jazyky jako ohnivé rozdělujíce se tak, že posadil se na každém (jeden), 4 a všickni byli naplněni Duchem svatým a počali mluviti jinými jazyky, jak ten Duch dával jim promlouvati. 5 Přebývali pak v Jerusalemě židé, muži bohabojní, ze všelikého národu pod nebem. 6 A když povstal ten zvuk, sešel se zástup a ztrnul, neboť slyšeli je mluviti jedenkaždý jazykem svým. 7 I žasli všickni a se divili řkouce: „Nejsou-liž tito všickni, kteří mluví, Galilejci? 8 I kterak my každý slyšíme jazyk svůj vlastní, ve kterém jsme se zrodili? 9 My Parthové a Medové i Elamité a obyvatelé Mesopotamie, Judska i Kappadocie, Pontu i Asie, 10 Frygie a Pamfylie, Egypta a končin Libye ležící při Kyreně, i příchozí Římané, 11 jak židé tak proselyté, Kreťané i Arabové - my slyšíme je mluviti jazyky našimi o velikých skutcích Božích.“ 12 Žasli pak všichni a se divili v rozpacích říkajíce jeden ke druhému: „Co jest to?“ 13 Ale jiní posmívajíce se pravili: „Jsou plni sladkého vína.“ 14 Petr však povstav s jedenácti pozdvihl hlasu svého a promluvil k nim: „Muži judští a všickni obyvatelé jerusalemští, toto budiž vám známo a pozorně poslyšte slova má: 15 Nejsou totiž tito, jak myslíte, opilí, - vždyť jsou (teprve) tři hodiny na den - 16 nýbrž to jest to, co bylo předpověděno skrze proroka Joele: 17 ,I stane se v době poslední, praví Hospodin, (že) vyleji z Ducha svého na všeliké tělo; i budou prorokovati synové vaši a dcery vaše, a mládenci vaši vidění budou vídati a starci vaši sny budou míti. 18 Ano i na služebníky své a na služebnice své vyleji v té době z Ducha svého, i budou prorokovati. 19 A učiním divy svrchu na nebi a zázraky dole na zemi, krev a oheň a páru dýmovou; 20 slunce obrátí se v tmu a měsíc v krev, prve než přijde den Hospodinův, ten veliký a zjevný. 21 I stane se, (že) každý, kdo bude vzývati jméno Hospodinovo, spasen bude.‘ 22 Muži israelští, poslyšte slova tato: Ježíše Nazaretského, muže osvědčeného u vás od Boha mocnými skutky a divy i zázraky, které Bůh činil skrze něj mezi vámi, jak sami víte, - 23 tohoto (muže), který byl vydán pevným úradkem a předvěděním Božím, skrze ruce bezbožníků jste ukřižovali a usmrtili, 24 Bůh však vzkřísil jej (z mrtvých), zprostiv ho bolestí podsvětí, poněvadž bylo nemožno, aby byl od něho držen, 25 neboť David praví o něm:,Viděl jsem Hospodina před sebou stále, neboť jest po pravici mé, abych se nezviklal; 26 proto se zaradovalo srdce moje a zaplesal můj jazyk; ano i tělo mé odpočine v naději, 27 neboť nenecháš duše mé v podsvětí, a nedopustíš, aby tvůj světec zakusil porušení. 28 Oznámil jsi mi cesty života a naplníš mě radostí před tváří svou.‘ 29 Muži bratři, lze volně a neohroženě říci vám o praotci Davidovi, že zemřel i pohřben byl, a že hrob jeho jest u nás až do dnešního dne. 30 Poněvadž tedy byl prorokem a věděl, že Bůh se mu zavázal přísahou posadit (jednoho) z plodu ledví jeho na trůn jeho, 31 hledě do budoucnosti, pověděl to o vzkříšení Kristově, že totiž nebyl ponechán v podsvětí ani tělo jeho nezakusilo porušení. 32 Tohoto Ježíše vzkřísil Bůh; my všickni jsme toho svědky. 33 Byv tedy povýšen pravicí Boží a obdržev zaslíbení Ducha svatého od Otce, vylil jej, jakož vy (nyní) vidíte a slyšíte. 34 Vždyť nikoli David vstoupil na nebesa, nýbrž sám praví:,Řekl Hospodin Pánu mému: Seď na pravici mé, 35 dokavad nepoložím nepřátel tvých za podnoží nohám tvým.‘ 36 Najisto tedy věz veškeren dům israelský, že Bůh jej učinil i Pánem i Vykupitelem - toho (totiž) Ježíše, kterého jste vy ukřižovali.“ 37 Uslyševše to byli protknuti v srdci a řekli k Petrovi i k ostatním apoštolům: „Co máme činiti, muži bratři?\ 38 Petr pak pravil k nim: „Čiňte pokání, a pokřtěn buď každý z vás ve jménu Ježíše Krista na odpuštění hříchů svých; a obdržíte dar Ducha svatého. 39 Vždyť vám platí to zaslíbení, i dítkám vašim a všem, kteří jsou v dáli, kolik jich koli povolá Pán Bůh náš.“ 40 A ještě mnoha jinými slovy svědčil a napomínal je řka: „Ochraňte se od tohoto pokolení zvrhlého.“ 41 I byli pokřtěni ti, kteří přijali řeč jeho; a připojilo se jich v ten den as tři tisíce duší. 42 Trvali pak v učení apoštolském a v obcování lámání chleba i na modlitbách. 43 I přicházela bázeň na každého, také mnoho divů a zázraků dělo se skrze apoštoly v Jerusalemě a bázeň veliká byla u všech. 44 Všickni věřící pak drželi se pospolu a měli všecky věci společny; 45 statky i majetek movitý prodávali a rozdělovali je mezi všecky, jak bylo komu potřebí. 46 Denně také trvali jednomyslně ve chrámě a lámajíce po domech chléb přijímali pokrm s veselím a prostotou srdce, 47 chválíce Boha a majíce přízeň u všeho lidu. Pán pak připojoval k tomu denně ty, kteří přicházeli ke spáse.