1A když přišel den letnic, byli všickni pohromadě na jednom místě.
2Tu povstal náhle s nebe hukot, jako když táhne vítr silný, a naplnil dům, kde seděli;
3i ukázaly se jim jazyky jako ohnivé rozdělujíce se tak, že posadil se na každém (jeden),
4a všickni byli naplněni Duchem svatým a počali mluviti jinými jazyky, jak ten Duch dával jim promlouvati.
5Přebývali pak v Jerusalemě židé, muži bohabojní, ze všelikého národu pod nebem.
6A když povstal ten zvuk, sešel se zástup a ztrnul, neboť slyšeli je mluviti jedenkaždý jazykem svým.
7I žasli všickni a se divili řkouce: „Nejsou-liž tito všickni, kteří mluví, Galilejci?
8I kterak my každý slyšíme jazyk svůj vlastní, ve kterém jsme se zrodili?
9My Parthové a Medové i Elamité a obyvatelé Mesopotamie, Judska i Kappadocie, Pontu i Asie,
10Frygie a Pamfylie, Egypta a končin Libye ležící při Kyreně, i příchozí Římané,
11jak židé tak proselyté, Kreťané i Arabové - my slyšíme je mluviti jazyky našimi o velikých skutcích Božích.“
12Žasli pak všichni a se divili v rozpacích říkajíce jeden ke druhému: „Co jest to?“
13Ale jiní posmívajíce se pravili: „Jsou plni sladkého vína.“
14Petr však povstav s jedenácti pozdvihl hlasu svého a promluvil k nim: „Muži judští a všickni obyvatelé jerusalemští, toto budiž vám známo a pozorně poslyšte slova má:
15Nejsou totiž tito, jak myslíte, opilí, - vždyť jsou (teprve) tři hodiny na den -
16nýbrž to jest to, co bylo předpověděno skrze proroka Joele:
17,I stane se v době poslední, praví Hospodin, (že) vyleji z Ducha svého na všeliké tělo; i budou prorokovati synové vaši a dcery vaše, a mládenci vaši vidění budou vídati a starci vaši sny budou míti.
18Ano i na služebníky své a na služebnice své vyleji v té době z Ducha svého, i budou prorokovati.
19A učiním divy svrchu na nebi a zázraky dole na zemi, krev a oheň a páru dýmovou;
20slunce obrátí se v tmu a měsíc v krev, prve než přijde den Hospodinův, ten veliký a zjevný.
21I stane se, (že) každý, kdo bude vzývati jméno Hospodinovo, spasen bude.‘
22Muži israelští, poslyšte slova tato: Ježíše Nazaretského, muže osvědčeného u vás od Boha mocnými skutky a divy i zázraky, které Bůh činil skrze něj mezi vámi, jak sami víte, -
23tohoto (muže), který byl vydán pevným úradkem a předvěděním Božím, skrze ruce bezbožníků jste ukřižovali a usmrtili,
24Bůh však vzkřísil jej (z mrtvých), zprostiv ho bolestí podsvětí, poněvadž bylo nemožno, aby byl od něho držen,
25neboť David praví o něm:,Viděl jsem Hospodina před sebou stále, neboť jest po pravici mé, abych se nezviklal;
26proto se zaradovalo srdce moje a zaplesal můj jazyk; ano i tělo mé odpočine v naději,
27neboť nenecháš duše mé v podsvětí, a nedopustíš, aby tvůj světec zakusil porušení.
28Oznámil jsi mi cesty života a naplníš mě radostí před tváří svou.‘
29Muži bratři, lze volně a neohroženě říci vám o praotci Davidovi, že zemřel i pohřben byl, a že hrob jeho jest u nás až do dnešního dne.
30Poněvadž tedy byl prorokem a věděl, že Bůh se mu zavázal přísahou posadit (jednoho) z plodu ledví jeho na trůn jeho,
31hledě do budoucnosti, pověděl to o vzkříšení Kristově, že totiž nebyl ponechán v podsvětí ani tělo jeho nezakusilo porušení.
32Tohoto Ježíše vzkřísil Bůh; my všickni jsme toho svědky.
33Byv tedy povýšen pravicí Boží a obdržev zaslíbení Ducha svatého od Otce, vylil jej, jakož vy (nyní) vidíte a slyšíte.
34Vždyť nikoli David vstoupil na nebesa, nýbrž sám praví:,Řekl Hospodin Pánu mému: Seď na pravici mé,
35dokavad nepoložím nepřátel tvých za podnoží nohám tvým.‘
36Najisto tedy věz veškeren dům israelský, že Bůh jej učinil i Pánem i Vykupitelem - toho (totiž) Ježíše, kterého jste vy ukřižovali.“
37Uslyševše to byli protknuti v srdci a řekli k Petrovi i k ostatním apoštolům: „Co máme činiti, muži bratři?\
38Petr pak pravil k nim: „Čiňte pokání, a pokřtěn buď každý z vás ve jménu Ježíše Krista na odpuštění hříchů svých; a obdržíte dar Ducha svatého.
39Vždyť vám platí to zaslíbení, i dítkám vašim a všem, kteří jsou v dáli, kolik jich koli povolá Pán Bůh náš.“
40A ještě mnoha jinými slovy svědčil a napomínal je řka: „Ochraňte se od tohoto pokolení zvrhlého.“
41I byli pokřtěni ti, kteří přijali řeč jeho; a připojilo se jich v ten den as tři tisíce duší.
42Trvali pak v učení apoštolském a v obcování lámání chleba i na modlitbách.
43I přicházela bázeň na každého, také mnoho divů a zázraků dělo se skrze apoštoly v Jerusalemě a bázeň veliká byla u všech.
44Všickni věřící pak drželi se pospolu a měli všecky věci společny;
45statky i majetek movitý prodávali a rozdělovali je mezi všecky, jak bylo komu potřebí.
46Denně také trvali jednomyslně ve chrámě a lámajíce po domech chléb přijímali pokrm s veselím a prostotou srdce,
47chválíce Boha a majíce přízeň u všeho lidu. Pán pak připojoval k tomu denně ty, kteří přicházeli ke spáse.