2 Thessalonians 2
1 Prosíme však vás, bratři, v příčině příchodu Pána našeho Ježíše Krista a našeho spojení s ním,
2 abyste nedali honem se pomásti na mysli neb děsiti ani duchem (prorockým) ani slohem ani listem jako od nás poslaným, jakoby den Páně (již) nastával.
3 Nikdo vás nesveď nižádným způsobem, neboť (den Páně nenastane), leč prve přijde odpad a objeví se člověk hříchu, syn záhuby,
4 jenž se protivit a povýšovat bude proti všemu, co slove bohem aneb čemu se vzdává pocta božská, takže se posadí ve chrámě Božím a bude si počínati, jako by byl Bohem.
5 Nepamatujete se, že jsem vám to pravil jsa ještě u vás?
6 Také nyní víte, co (ho) zdržuje, aby se zjevil časem svým;
7 neboť skrytá bezbožnost (již) působí; jenom dokavad ten, jenž zdržuje, neustoupí s cesty.
8 A tehdy se objeví onen bezbožník, kteréhož Pán Ježíš zahubí dechem úst svých a zničí jasem příchodu svého;
9 jeho přítomnost bude podle působnosti satanovy s veškerou mocí a s divy a zázraky lživými,
10 a s veškerým podvodem nepravosti pro ty, kteří hynou, a to proto, že nepojali lásky k pravdě, aby byli spaseni.
11 Ano proto pošle jim Bůh působnost klamu, aby uvěřili lži,
12 by odsouzeni byli všichni ti, kteří neuvěřili pravdě, nýbrž zalíbili si v nepravosti.
13 My však máme děkovati Bohu vždycky z vás, bratří milovaní od Pána, že Bůh vás vyvolil od počátku ke spáse posvěcením ducha a věrou v pravdu:
14 k tomu také povolal vás skrze evangelium naše, abyste dosáhli slávy Pána našeho Ježíše Krista.
15 Nuže bratři, stůjte (pevně) a zachovávejte podané nauky, kterým jste se naučili ať skrze naši řeč, ať skrze náš list.
16 Sám pak Pán náš Ježíš Kristus a Bůh, Otec náš, který si nás zamiloval a v milosti nám dal útěchu věčnou i naději dobrou, potěš srdce vaše a utvrď (vás) v každém skutku i slově dobrém.