1 John 3
1 Vizte, jakou lásku Otec nám prokázal, abychom dítkami Božími sluli; a (my) jsme jimi. Proto svět nás nezná, ježto nepoznal jeho.
2 Miláčkové, nyní jsme dítkami Božími, a ještě se neukázalo, co budeme. Víme (však), že když se to ukáže, budeme podobni jemu, neboť budeme ho viděti tak, jak jest.
3 A každý, kdo má tuto naději v něho, posvěcuje se, jakož i On jest svatý.
4 Každý, kdo činí hřích, činí také nezákonnost, a hřích jest nezákonnost.
5 A víte, že On se zjevil, aby sňal hříchy naše, a hříchu v něm není.
6 Žádný, kdo v něm zůstává, nehřeší, a žádný, kdo hřeší, neuzřel ho aniž ho poznal.
7 Dítky, nikdo vás nesváděj. Kdo činí spravedlnost, jest spravedlivý, jakož i On je spravedlivý;
8 kdo činí hřich, jest z ďábla, neboť ďábel hřeší od počátku. K tomu se ukázal Syn Boží, aby zkazil díla ďáblova.
9 Žádný, kdo se zrodil z Boha, nečiní hříchu, neboť símě jeho zůstává v něm; a on nemůže hřešiti, poněvadž z Boha se zrodil.
10 Po té věci jsou zjevny dítky Boží a dítky ďáblovy. Žádný, kdo nečiní spravedlnosti, není z Boha, taktéž kdo nemiluje bratra svého,
11 neboť to jest ta zvěst, kterou jste uslyšeli od počátku, abychom se milovali vespolek,
12 ne jako Kain, jenž byl ze zloboha a zabil bratra svého. A proč ho zabil? Poněvadž skutky jeho byly zlé, (skutky) pak bratra jeho spravedlivé.
13 Nedivte se, bratři, jestliže svět vás nenávidí.
14 My víme, že jsme přešli ze smrti do života, neboť milujeme bratry; kdo nemiluje, zůstává ve smrti.
15 Každý, kdo nenávidí bratra svého, jest vražedník; a víte, že žádný vražedník nemá života věčného v sobě zůstávajícího.
16 Z toho jsme poznali lásku (Boží), že On položil svůj život za nás; také my máme za bratry život položiti.
17 Kdo však má statek toho světa a vidí bratra svého, an trpí nouzi, a zavře před ním srdce své, kterak láska Boží zůstává v něm?
18 Dítky, nemilujme slovem, ani jazykem, nýbrž skutkem a v pravdě.
19 A po tom poznáme, že jsme z pravdy a (tím) upokojíme srdce své před ním,
20 ať srdce naše obviňuje nás z čehokoli, neboť Bůh jest větší nežli srdce naše, a ví všecko.
21 Miláčkové, neobviňuje-li nás srdce naše, máme důvěru k Bohu
22 a začkoli budeme prositi, obdržíme od něho, ježto zachováváme přikázání jeho a činíme, co mu jest milé.
23 A toto jest přikázání jeho, abychom věřili jménu Syna jeho, Ježíše Krista, a milovali se vespolek, jakož nám dal přikázání.
24 A kdo zachová přikázání jeho, zůstává v něm; a z toho poznáváme, že v nás zůstává, z Ducha, kterého nám dal.