1 Corinthians 15
1 Oznamuji vám, bratři, evangelium, které jsem vám kázal, které jste také přijali, ve kterém též trváte,
2 skrze něž i ke spáse přicházíte, ačli se ho držíte tak, jak jsem vám je kázal, leč byste byli uvěřili nadarmo.
3 Podal jsem vám totiž mezi prvními věcmi to, co jsem také přijal, že Kristus umřel za hříchy naše podle Písem,
4 a že byl pohřben a že vstal z mrtvých třetího dne podle Písem,
5 a že se ukázal Petrovi a potom jedenácti.
6 Potom se ukázal více než pěti stům bratrů najednou, z nichž většina žije dosavad. někteří však zesnuli.
7 Potom se ukázal Jakubovi, po té všem apoštolům.
8 Nejposléze pak ze všech jako nehodnému ukázal se i mně.
9 Neboť jsem nejmenší z apoštolů, jenž nejsem hoden slouti apoštolem, poněvadž jsem pronásledoval církev Boží.
10 Milostí Boží však jsem to, co jsem, a milost jeho ke mně nebyla marná, nýbrž pracoval jsem více než oni všichni, ale ne já, nýbrž milost Boží se mnou.
11 Buďže tedy (jsem to) já aneb oni, takto hlásáme, a tak jste uvěřili.
12 Hlásá-li se však o Kristu, že vstal z mrtvých, kterak praví někteří mezi vámi, že není vzkříšení z mrtvých?
13 Jestli není vzkříšení z mrtvých, ani Kristus nevstal z mrtvých.
14 Nevstal-li však Kristus z mrtvých, marné jest hlásání naše, marná i víra vaše,
15 my pak se shledáváme i křivými svědky Božími, poněvadž jsme osvědčili proti Bohu, že vzkřísil Krista, jehož nevzkřísil, ač-li totiž mrtví nevstávají.
16 Neboť nevstávají-li (vůbec) mrtví z mrtvých, ani Kristus nevstal;
17 jestli však Kristus nevstal z mrtvých, planá jest víra vaše, neboť jste dosud v hříších svých.
18 Zahynuli tedy také ti, kteří zesnuli v Kristu.
19 Jestliže toliko v tomto životě máme v Kristu (pouhou) naději, jsme bídnější, nežli všichni lidé.
20 Avšak Kristus vstal z mrtvých, prvotina to těch, kteří zesnuli.
21 Poněvadž totiž skrze člověka (přišla) smrt, (přichází) též skrze člověka vzkříšení z mrtvých.
22 Neboť jako v Adamovi všichni umírají, tak i v Kristu všichni budou oživeni.
23 Každý však ve své řadě; jakožto prvotina Kristus, potom ti, kteří jsou Kristovi, (a to) při jeho příchodě;
24 potom bude konec, když bude odevzdávati království Bohu a Otci, až zničí veškeré panství a veškerou moc i sílu.
25 Musí totiž kralovati, dokavad nepoloží všech nepřátel pod nony své.
26 Jakožto poslední nepřítel bude zničena smrt; neboť všecko poddal (Bůh) pod nohy jeho.
27 Když však praví, že všecko jest (mu) poddáno, jest patrno, že (všecko), vyjma toho, jenž mu všecko poddal.
28 Když pak mu bude poddáno všecko, tu i Syn poddá se tomu, jenž mu poddal všecko, aby byl Bůh všecko ve všem.
29 Sic jinak co činí ti, kteří dávají se křtíti za mrtvé? jestli vůbec mrtví nevstávají z mrtvých, proč dávají se také křtíti za ně?
30 Proč i my podstupujeme nebezpečenství každou hodinu?
31 Denně umírám; (přísahám to) při té chloubě, kterou z vás, bratři, mám v Kristu Ježíši, Pánu našem.
32 Bojoval-li jsem v Efesu se šelmami po lidsku, jaký mám z toho prospěch? Jestli mrtví nevstávají, „jezme a pijme, neboť zejtra zemřeme.“
33 Nemylte se: „špatné společnosti kazí dobré mravy.“
34 Vystřízlivějte náležitě a nehřešte, neboť někteří, (mezi vámi) nemají (pravé) známosti Boha; k zahanbení vašemu to pravím.
35 Ale řekne někdo: Kterak vstanou mrtví? S jakým tělem přijdou?
36 Nemoudrý, co ty rozséváš, nebývá oživeno, leč prve zemře.
37 A co seješ, to není ono tělo, které povstane, nýbrž holé zrno, pšeničné neb nějaké jiné.
38 Bůh však mu dává tělo, jakož byl chtěl, a to každému semeni tělo vlastní.
39 Není každé tělo stejným tělem, nýbrž jiné (jest tělo) lidské, jiné čtvernožců, jiné ptačí, jiné rybí.
40 A (jsou) těla nebeská a těla pozemská; avšak jiný jest lesk (těl) nebeských a jiný (těl) pozemských.
41 Jiný je lesk slunce, jiný lesk měsíce, a jiný lesk (je) hvězd; ano hvězda od hvězdy liší se leskem.
42 Tak (bude) i vzkříšení z mrtvých. Rozsévá se v porušitelnosti, vstane v neporušitelnosti;
43 rozsévá se v necti, vstane v slávě; rozsévá se v slabosti, vstane v síle;
44 rozsévá se tělo živočišné, vstane tělo duchovní. Je-li tělo živočišné, jest i duchovní.
45 Tak jest také psáno; „První člověk Adam stal se živočichem žijícím,“ poslední Adam duchem oživujícím.
46 Není však dříve to, co jest duchovní, nýbrž to, co jest živočišné, potom co jest duchovní.
47 První člověk (jsa) ze země (byl) pozemský, druhý člověk (jsa) s nebe (jest) nebeský.
48 Jaký byl (onen) pozemský, takoví jsou též ti, kteří jsou pozemští, a jaký jest ten nebeský, takoví jsou i ti, kteří jsou nebeští.
49 Proto jako jsme nesli obraz pozemského, nesme též obraz nebeského.
50 Toto však, bratři, pravím, že tělo a krev nemůže obdržeti království Božího ani porušitelnost nedostává neporušitelnosti.
51 Hle tajemství vám pravím: všichni nezemřeme, ale všichni budeme proměnění
52 pojednou, v okamžiku, při troubě poslední; neboť trouba zazní, a mrtví vstanou neporušitelní; a my budeme proměněni.
53 Musí zajisté porušitelné toto (tělo) obléci neporušitelnost a smrtelné toto (tělo) obléci nesmrtelnost.
54 Když pak (toto porušitelné tělo obleče neporušítelnost a toto) smrtelné obleče nesmrtelnost, tehdá se naplní to slovo, které jest psáno: „Pohlcena jest smrt ve vítězství.
55 Kde jest, ó smrti, vítězství tvé? Kde jest, ó smrti, osten tvůj?“
56 Ostnem pak smrti jest hřích, a mocí hříchu jest zákon.
57 Ale díky Bohu, který nám dává vítězství skrze Pána našeho Ježíše Krista.
58 Proto, bratři moji milí, buďte pevní, nepohnutelní, vždycky přehorliví v díle Páně vědouce, že práce vaše není nadarmo v Pánu.