Psalms 71
1 Naději skládám v tebe, Pane, a věřím, že mne nezklameš.
2 Ty pravdu znáš, ty vysvoboď mne a vyslyš, buď mi záchranou.
3 Bezpečí dej mi, skalní skrýši, kam stále bych moh přicházet. Ty přece tolikrát jsi uschoval mne u sebe jako v pevnosti.
4 Jdou po mně, Pane, bezbožníci, jsou plní falše, násilí.
5 Naděje má jsi ty, Hospodine, od mládí čekám na tebe.
6 Dal jsi mi život, péči matky, za všecko to ti děkuji.
7 S údivem poznávají mnozí, jak mocně se mne zastáváš.
8 Hlasitě proto Boha chválím, den chválou začnu, ukončím.
9 Neodmítej mne v době stáří, sil ubývá, teď při mně stůj.
10 Nepřátel smečka už se sbíhá, jen na svou chvíli číhají,
11 říkají: „Bůh ho neochrání, pusťte se za ním, je teď sám!“
12 Buď blízko, Bože, nevzdaluj se, na pomoc rychle přispěchej!
13 Zahanbi ty, co na mne líčí, ať do vlastních pastí chytí se.
14 Na tebe čekám vytrvale a chválit nepřestanu tě.
15 Správně vše soudíš, to jsem poznal, tvou lásku popsat nestačím.
16 Tvou nesmírnou moc chci připomínat, tvou spravedlnost - a jenom ji.
17 Učím se znát tě již od mládí, o divech tvých rád vyprávím.
18 Ve stáří, když jsem zešedivěl, Bože můj, neopouštěj mne. Popřej mi času, abych mladým tvou pomoc a tvou velkou sílu já mohl slovy dosvědčit.
19 Spravedlnost tvá nekonečná, dosahuje až k výšinám; kdo se ti, Bože, vyrovná?
20 Ano, i těžkost dopouštěl jsi, vedls mne tmavým údolím, však život jsi mně zachoval, a z hrobu jsi mne přivedl.
21 Tak znovu důstojnost mně vracíš a vždycky znovu potěšíš.
22 Ladím si harfu ke tvé chvále, a chystám nové žalmy chval, tvou věrnost, Pane, vyzpívám.
23 Radostnou písní oslavím tě, že duši mou jsi vykoupil.
24 Jsi spravedlivý, o tom zpívám, den za dnem zvučí píseň má. Ti, kdo mně chystali zlé věci, ztichnou, hanbou se propadnou.