Psalms 27
1 (Davidova píseň) Bůh je moje světlo i má záchrana, proč bych se měl kohokoli bát? Bůh je moje síla, strachy odkládám.
2 Nepřátelé na mne slétli se jak dravci, pohltit mě chtěli moji protivníci, navzájem však oni pobili se spolu.
3 Staví znovu stany, útočnický tábor, srdce moje ale nebude se chvět, vyhrožují válkou, já však důvěřuji, že mě Bůh můj znovu ochrání.
4 Na jediné věci záleží mně stále: Chci být blízko Bohu po celý svůj život, prožít jeho vlídnost, zkoumat jeho vůli.
5 U něho mám úkryt, až mně bude nejhůř, jeho příbytek je pevný na skále.
6 Vyzdvihne mne jako na věž svého hradu, dá mně vidět všecky moje nepřátele, kteří obklíčili mne již dokola. Tam ho budu slavit, budu obětovat, zazpívám mu svoje nové žalmy chval.
7 Slyš mne Hospodine, naléhavě volám, naslouchej mým prosbám, odpovídej mi!
8 Přemýšlím o tobě, že nám stále říkáš: Pojďte ke mně blíže, následujte mne! Tak jsme tady, Pane, přicházíme k tobě.
9 Neskrývej mi tvář svou, neodmítej v hněvu, nepropouštěj svého služebníka nyní, pomáhej mi znovu, Bože, zachraňuj.
10 Rodiče už nemám, otce ani matku, Hospodin mne s láskou k sobě přivine.
11 Trpělivě uč mne, kudy choditi mám, přímým směrem proveď houfem nepřátel.
12 Nevydej mne, prosím, té prolhané chásce, chtějí mne jen zničit, krutě obelstít.
13 Jenom víra v tebe, v tvoji dobrotivost, při životě drží, dává naději.
14 Zkus to také s Bohem, vyhlížej jen k němu, rozhodni se pro něj, on tě posilní, vyhlížej ho stále, dá ti naději.