1Dobře je těm lidem, co usilují poslušně chodívat po cestách žití, kterým nás učí jen tvůj, Bože, Zákon.
2Dobře je těm, kteří slova tvá plní, tvou svatou vůli vždy snaží se poznat celým ji hledají srdcem.
3Vyhýbají se všem špatnostem světa, drží se stále a věrně cest Božích.
4Ty, Pane, vydal jsi zákony svoje, abychom věrně je poslouchali.
5Kéž cesta celého života mého směřuje jasně a drží se pevně zábradlí Zákona tvého.
6Nedělám vůbec nic pošetilého, když všecky příkazy tvé, Pane Bože, na mysli mám v každé chvíli.
7Z celého srdce tě, Pane můj, chválím, že se smím učit a rozeznávat spravedlivé tvoje soudy.
8Dodržovat chci tvá nařízení, jenom mě, prosím tě, neopouštěj!
9Jak chlapec uchrání čistou si duši? Jenom tím, že se vždy říditi bude radami Božího slova.
10Celým svým nitrem chci poznat tvou vůli, nedej mně daleko zabloudit, Pane!
11Co říkáš, do srdce, do mysli skládám, abych snad nehřešil proti tobě.
12Jak jsem ti vděčný, můj Hospodine, že mne svým příkazům vyučuješ.
13Já budu učit zas ostatní lidi, soudy tvé předám jim spravedlivé.
14Svědectví tvoje jsou radostí mojí, těší mě víc nežli majetek můj.
15Přemýšlím nad každým ustanovením, tvé cesty nepouštím ze zřetele.
16Příkazy tvé těší v každé mne chvíli, na slova tvá myslím stále.
17Zastávej se svého služebníka, chtěl bych žít tak, jak si, Pane můj přeješ.
18Dej, abych viděl a rozuměl dobře, Zákon tvůj dosud že působí divy.
19Jsem jenom na chvíli na této zemi, neskrývej přede mnou svou svatou vůli.
20Má duše dychtivě hledá tvé rady pro každý okamžik života mého.
21Zpupné jsi potrestal a přísně soudíš ty, kdo své bludy nad příkaz tvůj staví.
22Potupy zbav mne i ponižování, posměchu, slova že tvá zachovávám.
23Přesto, že vládcové na mne se radí, já hledám moudrost jen v Zákonu Božím.
24Svědectví tvoje mne potěší znovu, radost v nich najdu i převzácnou radu.
25Jsem prach a duše má k prachu se lepí, dej, abych mohl žít tak, jak si přeješ!
26O cestách svých jsem já vyprávěl tobě, odpověděl jsi mi; uč mne i dále.
27Dej, abych rozuměl cestám tvé moci, přemýšlet chci o tvých zázračných činech.
28Když je mi smutno a duše má pláče, potěš mě svým slovem, pozdvihni mne.
29Na lživou cestu mi nedávaj sejít, Zákon i milost svou daruj mi zas.
30Cestu tvé pravdy chci věrně si volit, úsudky tvé mít vždy před očima.
31Přilnul jsem ke slovu tvému, tak nedej, abych byl zahanben před lidmi, Pane!
32Rozběhl jsem se po cestě tvé pravdy, mé srdce jako pták svobodně letí.
33Cestu své vůle mně ukazuj, Pane, chci se jí držet a zachovat všecko.
34Dej, abych rozuměl Zákonu tvému, abych ho poslouchal celičkým srdcem.
35Cestou svých příkazů ty veď mne stále, oblíbil jsem si ji nad všecky jiné.
36Ke slovům svým moji přitahuj mysl, odnauč počítat, kolik co nese,
37nechci už sledovat vidiny klamné, potěší mne jenom cíle tvé cesty.
38Sloužím ti, smlouvu svou znovu mi potvrď, úcta má tobě jen, Pane můj, patří.
39Nenech mne potupit, toho se bojím, tvé soudy přece jsou dobrotivé.
40Toužím znát všechny tvé přikazy, Bože, prožít svůj život, tak jak si to přeješ.
41Obklopen být chci tvým milosrdenstvím, slíbils mně spásu, tak dej mi ji, Pane,
42Naději v Bohu mám, odpovím tomu, komu je směšná má důvěra v tebe.
43Pomoz mi říkat vždy věrně tvou pravdu, věřím, že budeš mít poslední slovo.
44Zákona tvého vždy budu se držet po celý život, za všech okolností.
45Svobodu pravou mně dává tvůj Zákon, beru ho vážně a nebývám svázán.
46O tom, co učíš mě, bez zahanbení hovořit mohu i před panovníky.
47Radost mám stále ze tvých přikázání, opravdu jsem si je zamiloval.
48Jako bych rukama hladil je s láskou, slova tvá znovu když běží mou myslí.
49Vzpomeň si, Pane, že dal jsi mi slovo, probudilo ve mně očekávání.
50Útěchou v tísni a životem novým jsou pro mne slova tvá, Hospodine.
51Zpupní a pyšní se mně posmívají, Zákona tvého však nevzdám se nikdy.
52Vzpomínám, kolikrát osvědčilo se tvé slovo dřív, a teď těší mne zas.
53Zuří a vzteká se nepřítel Boží, opustil Zákon, chce vzít ho i mně.
54Nařízení tvoje zní však jak písně, domů jež volají po strasti cest.
55Zvučí i do noci pokojné, tiché, na lůžku Zákon si připomínám.
56Vím, co mám za úkol: Poslouchat tebe, přikázání tvoje zachovávat.
57Údělem mým jsi ty, Pane, můj Bože, slovo tvé stále chci dodržovat.
58Přesto tě prosím, buď shovívavý, smiluj se tak, jak jsi zaslíbil nám.
59Promýšlím cesty své, kroky své řídím, podle tvých znamení, ke tvému cíli.
60Nechci se zdržovat, odkládat nechci poslušnost příkazů Hospodina.
61Zlí lidé kladou mi na cesty léčky, Zákon tvůj z každé mne vysvobodí.
62V půlnoci vstávám a vzdávám ti díky, ke mně že vždycky jsi spravedlivý.
63Přítelem lidí jsem těch, kteří s úctou ustanovení tvá dodržují.
64Země je plná tvých laskavých činů, vyučuj mě v tom, co nařizuješ.
65Prokazuješ ke mně dobrotu svoji, tak, jak jsi zaslíbil, Hospodine.
66Posoudit správně a dobře pak jednat učíš mne, já ti v tom důvěřuji.
67Býval jsem pyšný a pošetilý, dnes tvoje pokyny dodržuji.
68Dobrý jsi, dobrotu prokazuješ, jednat chci podle tvých přikázání.
69Bezbožní lidé mne pomlouvají, já držím Zákon tvůj bez výjimky.
70Bezcitné je jejich ztučnělé srdce, mně však je Zákon tvůj potěšením.
71Trápení bylo mi nakonec k dobru, naučil jsem se v něm poslušnosti.
72Dražší než zlato a stříbro je pro mne řeč tvoje, které mne vyučuješ.
73Ruce tvé stvořily, sformovaly mne, přidej mi rozumnou podřízenost.
74Kdo Boha má v úctě, ten dívá se na mne, raduje se z mojí poslušnosti.
75Uznávám, Pane, že spravedlivé jsou soudy tvé, po právu káznily mne.
76Kéž se teď projeví tvé smilování, potěšení, které zaslíbil jsi.
77Milosrdenství tvé život mi vrátí, znovu se potěším Zákonem tvým.
78Zahanbi pyšné, ty, kteří mně křivdí, já o tvých příkazech rozvažuji.
79Obklop mne těmi, kdo mají tě v úctě a tvoje svědectví vyznávají.
80Upřímným srdcem chci poslouchat, Bože, příkazy tvoje a nekolísat.
81Po spasení tvém zde vyhlížím, Pane, tvé slovo laskavé očekávám.
82Dívám se stále a zrak mi už slábne, ozvi se, potěš mne svým novým slovem!
83Vyprahlý jsem jako měch nad ohništěm, slovo tvé však ve mně nevysýchá.
84Kolikpak dnů ještě zbývá mi, Bože? Nad nepřáteli kdy vykonáš soud?
85Nadutí lidé mně chystají pasti, tvůj Zákon to přece zakazuje.
86Příkazy tvoje jsou spravedlivé, neprávem honí mne, vysvoboď mne!
87Bezmála už se mnou skoncovali, já však jsem cesty tvé neopustil.
88Láska tvá život mi zachová jistě, abych dál poslouchal příkazy tvé.
89Zakotvil na nebi slova svá Pán, na věky trvají, nemění se.
90Věrnost tvá přechází z rodu na rod, tak jako zemi nám udržuješ.
91Podle tvých příkazů stvoření trvá, až podnes všecko tě respektuje.
92Kdybych se netěšil z tvých svatých řádů, dlouho bych ve zmatku nemohl žít.
93Proto tvé příkazy opustit nechci, udržují mne i při životě.
94Tvůj jsem a jen ty mne zachováváš, na tvá se pravidla dotazuji.
95Zahubit chtějí mne bezbožní lidé, chci vědět kudy mně otvíráš cestu.
96Ke konci všecko tu na světě spěje, jenom tvé slovo je nekonečné.
97Jak jsem si Zákon tvůj zamiloval! Každý den přemýšlím o něm.
98Dáváš mi moudrost, již nepřítel nemá, proto si tě stále připomínám.
99Poznal jsem více než mí učitelé, myšlení mé plní myšlenky Boží.
100Rozumu nabyl jsem více než starci, to všecko díky jen Zákonu tvému.
101Před každou zlou stezkou uchránil jsi mne, držím se zábradlí Božího slova.
102Pokyny stále tvé sleduji věrně, cestu mi zřetelně vyznačují.
103Slova tvá jsou jako lahodný pokrm, jako med sladká jsou pro ústa má.
104Rozumnost dává mi vše, co ty radíš, cestičky klamu já nenávidím.
105Slovo tvé na cestě nocí mně svítí jak lampa, vidím v něm, kudy se dát.
106Slíbil jsem poslušnost, také to splním, držím se pravdy tvých přikázání.
107Trápení prožil jsem nad svoje síly, obnov můj život svým laskavým slovem.
108Kéž se ti líbí, co o tobě zpívám, kéž vždycky právům tvým porozumím.
109Znovu a znovu dám život svůj v sázku, ale tvůj Zákon chci dodržovat.
110Bezbožní pasti své líčili na mne, přesto mne s cesty tvé nezahnali.
111Svědectví tvá jsou mé dědictví věčné, těším se na ně a v srdci mám radost.
112Rozhodl jsem se, že budu vždy plnit, Pane, tvé příkazy do důsledků.
113Nemám rád lidi „kam vítr, tam plášť“, miluji, Pane, tvá přikázání.
114Ty, Bože, jsi pro mne bezpečnou skrýší, tvé slovo jako štít ochrání mne.
115Odstupte ode mne pachatelé zlého! U mne vždy platí jen zákony Boží.
116Podpírej mne, Pane, tak, jak jsi slíbil, naději na život mám jenom s tebou.
117Staň se mou oporou a budu spasen, zachrání mne tvoje nařízení.
118Zavrhneš všecky, kdo zavrhli Zákon, kráčejí cestami bludu a klamu.
119Bezbožník bude jen struskou v tvé peci, ryzí kov: láska k tvým přikázáním.
120Přesto se chvěji a děsím tvých soudů, ze strachu mého ty vysvoboď mne.
121Snažím se být k lidem spravedlivý, nevydej mne moci bezohledné.
122Zastávej, Pane, mne, ochraňuj dobro, aby mně nadutí neporoučeli.
123Vyhlížím tvou pomoc, zrak mi už slábne, čekám, že řekneš mi: Zbaven jsi viny.
124Laskavě nakládej se mnou, svým sluhou, vysvětli jasně, co nařizuješ.
125Sloužit chci, přidej mně rozum a moudrost poznávat vůli tvou, pokyny tvé.
126Zasáhni, Pane náš, čas k tomu dozrál, Zákon tvůj mnozí dnes porušují.
127Cením si Zákona víc nežli zlata, víc než ten drahý kov nejryzejší.
128Všecky tvé rozkazy správně chci plnit, klamavé cestičky nenávidím.
129Divím se moudrosti učení tvého, proto je upřímně zachovávám.
130Kam vniknou slova tvá, tam svítí světlo, prostí tak nabudou rozumnosti.
131Chci mít tvá slova, až otvírám ústa bezděky, jako bych polykal je.
132Smiluj se nade mnou, pohlédni na mne, patřím k těm, kdo mají v lásce tvé jméno.
133Upevni kroky mé tím, co jsi řekl, dej, ať mne ničemnost neovládne.
134Vykup mne z útlaku násilných lidí, rozkazy tvé, to je jistota má.
135Usměj se na mne, vždyť věrně ti sloužím, chci tvoje příkazy bezpečně znát.
136Rozplakal jsem se, že tolik je lidí, kteří tvé zákony odmítají.
137Ty, Pane Bože, jsi spravedlivý, nestranně všecko sám posuzuješ.
138Přikázal jsi, aby pravdivě bylo každé tvé svědectví zaznačeno.
139Proto se hněvám, že mí protivníci, jako by slova tvá neslyšeli.
140Tak jako ryzí kov, protříbený, znějí tvé příkazy, miluji je.
141Jsem malý člověk, jsem opomíjený, avšak tvá slova mám v patrnosti.
142Spravedlnost tvoje na věky platí, pravda tvá nikdy se nepromění.
143Těžkosti, úzkosti dolehly na mne, v slově tvém našel jsem potěšení.
144Správnost tvých svědectví potrvá věčně, toto jsem poznal, a tak mohu žít.
145Z celého srdce já k tobě se modlím, vyslyš mne, sílu dej k poslušnosti.
146Volám o záchranu, vysvoboď, Pane, ať vždycky vedou mne svědectví tvá.
147Ještě než svítá, už pomoc tvou hledám, dychtivě slovo tvé očekávám.
148Vzhůru jsem dříve, než budí mne hlídka, přemýšlím o tom, co říkáš mi dnes.
149Vyslyš mne laskavě, Pane můj, Bože, probuď mne k životu, přidej mi den.
150Blíží se ti, kteří plánují špatnost, Zákon tvůj pustili ze zřetele.
151Blíž nežli oni jsi u mne ty, Pane, pravdivá jsou tvoje přikázání.
152Dávno vím o každém, Bože, tvém slovu, že jsi ho postavil na věčný základ.
153Pohleď, jsem v trápení, vysvobozuj mne, Zákon tvůj stále mám před očima.
154Zastaň se, ochraň mne před tím, kdo soudí, život můj zachovej, vždyť jsi to slíbil.
155Bezbožní nestojí o spásu tvoji, neptají se po tvých nařízeních.
156Nesmírné, Pane, je tvé slitování, vzpomeň si na mne a daruj mi život!
157Mnoho je těch, kdo mne pronásledují, soužení od tebe nevzdálí mne.
158Nepěkný pohled je na ty, kdo žijí ve vzpouře proti tvým přikázáním.
159Já jsem si Zákon tvůj oblíbil, Pane, laskavě život mi zachovávej.
160Slova tvá především hlásají pravdu, každý tvůj úsudek na věky je.
161Mocní mne bez příčin pronásledují, já však mám úctu jen před slovem tvým.
162Radost mám, slovo když pochopím tvoje, jak lovec, který má bohatý lov.
163Lež a klam nenávidím já z té duše, miluji pravdu tvých závazných slov.
164Sedmkrát za den tvé chválívám slovo, soudy tvé vždycky jsou spravedlivé.
165Láska k tvým příkazům dá lidem pokoj, na cestě své potom neklopýtnou.
166S nadějí vyhlížím spasení tvoje, Pane, tvé pokyny vykonávám.
167Mám v duši hluboko svědectví tvoje, velice jsem si je zamiloval.
168Držím se slov tvých i přikázání, před tebou jsou moje životní cesty.
169Kéž slyšíš nářek můj zřetelně, Pane, dej, abych slovům tvým porozuměl.
170Pokorná prosba má kéž dojde k tobě, tak, jak jsi slíbil mi, vysvoboď mne.
171Radostný chvalozpěv zazní mi ze rtů, když mně dáš chápat, co přikazuješ.
172Tvá slova proměním v oslavnou píseň, všecky tvé příkazy spravedlivé.
173Na pomoc podej mi, Pane, svou ruku, chci plnit jenom tvá přikázání.
174Toužím po spasení tvém, Hospodine, tvůj Zákon je pro mne potěšením.
175Chtěl bych žít, Pane, a vždycky tě chválit, Zákon tvůj všude mne podepírej.
176Bloudím jak ovečka ztracená v poušti, hledej mne, služebník chci zůstat tvůj, jenž na tvé příkazy nezapomněl!