Psalms 115
1 Nám ne, Hospodine, vzdej čest svému jménu pro své milosrdenství a věrnost svou!
2 Proč si mezi sebou lidé mají říkat: „Kdepak asi zůstal jejich mocný Bůh?“
3 Bůh náš sídlí v nebi, všechno, co chce, koná,
4 ne jak jejich modly ze stříbra a zlata
5 s ústy, jež jsou němá, očí nevidoucích,
6 uší neslyšících, nosů bez čichu;
7 rukama bez hmatu nemohou nic dělat, nohy nechodí, nevydá hrdlo zvuk.
8 Ať se podobají jim, kdo stvořili je, ti, kdo skládají v nich svoji naději.
9 Ty však, Izraeli, doufej v Hospodina, pomocí a štítem Pán Bůh tobě je.
10 Áronův rod celý doufá v Hospodina, pomocí a štítem Pán Bůh jemu je.
11 Kdo ho uctíváš, ty doufej v Hospodina, pomocí a štítem Pán Bůh tobě je.
12 Bůh nás nezapomněl, on nám stále žehná, Izraelcům všem i Áronovu rodu,
13 těm, kdo se ho bojí, nepatrným, velkým.
14 Bůh vám dej, ať ještě víc se rozmnožíte, vaše rodiny i vaši potomci!
15 Bůh si vás oblíbil, Tvůrce nebe, země,
16 nebesa mu patří, zemi svěřil nám.
17 Mrtvé neslyšíme chválit Hospodina,
18 zpívejme my živí Bohu haleluja!