Proverbs 1
1 Toto jsou přísloví izraelského krále Šalomouna, Davidova syna.
2 Jejich sbírka má přispět k poznání moudrosti a kázně a k pochopení rozumných myšlenek.
3 Tyto výpovědi mají naučit rozvážnosti, vést ke spravedlnosti, mravnosti a poctivosti,
4 aby se nezkušení stali obezřetnými a mladí aby získali poznání a osvojili si prozíravost.
5 Kdo jsi moudrý, naslouchej a rozmnož svoje znalosti, kdo jsi rozumný, obohať svoje schopnosti.
6 Seznam se s příslovími a rčeními moudrých a pochop jejich skryté tajemství.
7 Bázeň před Hospodinem je počátek poznání; jenom nadutí pošetilci pohrdají moudrostí a kázní.
8 Můj synu, dbej na rady svého otce a nepohrdej matčinými pokyny.
9 Jako krásný věnec ozdobí tvou hlavu a jako skvostný řetěz vyniknou na tvém hrdle.
10 Můj synu, budou-li tě lákat hříšníci, nezadávej si s nimi!
11 Přijdou a řeknou ti: „Pojď s námi, domluvíme se na toho pobožného, nic se nám nemůže stát.
12 Zlikvidujeme ho, pošleme ho tam, odkud není návratu mezi živé“.
13 Budou lákat slibem: „Víš, kolik toho získáme a jakou kořist si přineseme domů?
14 Všechno dáme na hromadu, a pak se stejným dílem rozdělíme.“
15 Můj synu, včas se zastav a nespolčuj se s nimi v takovém jednání.
16 Vždyť oni se řítí ke zlému a nerozpakují se prolévat krev.
17 Jako se ptáci chytají do sítí přímo před nimi roztaženými,
18 tak i oni sami sobě kladou léčky, na sebe číhají.
19 Tak skončí všichni, kdo se pachtí jen za ziskem, který nakonec zaplatí životem.
20 Věnujte pozornost moudrým, kteří i dnes veřejně vystupují. Moudrost lze slyšet na náměstích,
21 její hlas se ozývá i v hluku světa, rozhlašuje se z hradeb a hlásá se u vchodů do městských bran:
22 „Vy pošetilci, jak dlouho chcete setrvávat ve své naivitě? Vy posměvači, jak dlouho se budete posmívat?
23 Obraťte se, když vás napomínám! Já, moudrost, vás chci ovlivnit svým duchem a ochotně vám svěřím svá slova!
24 Volala jsem, ale jako bych křičela do větru, vztahovala jsem k vám ruku, ale vy jste mne odmítli,
25 každou moji radu jste zavrhli a všechna pokárání jste hodili za hlavu.
26 Proto se budu smát, až budete v úzkých, ano, budu se vám posmívat, až ve strachu nebudete vědět kudy kam,
27 až se vás jako náhlá bouře zmocní hrůza, až se jako vichr přižene svízel a přijde na vás bída a strádání.
28 Budete mne volat, ale já se neozvu, budete mne hledat, ale nenajdete mne,
29 protože jste pohrdli poznáním a nezvolili jste si bázeň před Hospodinem.
30 Zavrhli jste moje rady a pohrdli jste mými domluvami.
31 Proto budete jíst plody, které na své cestě sklidíte a pojídat budete to, co jste si sami zvolili.
32 Pošetilce zavraždí jeho vlastní pošetilost, hlupáka zhubí jeho hloupost.
33 Kdo mne však poslouchá, bude bezpečně bydlet; bude žít beze strachu a bude ochráněn před vším zlým.