Numbers 9
1 První měsíc ve druhém roce po odchodu Izraelců z Egypta oslovil Hospodin na Sínajské poušti Mojžíše a řekl mu:
2 2-3 "Přikaž Izraelcům, aby pravidelně každý rok uspořádali navečer čtrnáctého dne v prvním měsíci slavnost obětování beránka na připomínku velké noci, kdy jsem je vysvobodil z Egypta. Ať tuto událost slaví ve vší úctě způsobem, jaký jsem vám přikázal."
3 ***
4 4-5 Když Mojžíš vzkázal Izraelcům, co mu Hospodin nařídil, celý národ ho uposlechl a všichni společně uspořádali ve stanovenou dobu na Sínajské poušti velikonoční slavnost obětování beránka.
5 ***
6 Stalo se však, že někteří lidé se v ten den poskvrnili kontaktem s mrtvým, a nemohli se proto oslavy zúčastnit.
7 Přišli tedy za Mojžíšem a Áronem a zeptali se jich: "Jsme nečistí, protože jsme přišli do styku s mrtvým, ale proč kvůli tomu nesmíme s ostatními Izraelci předložit ve stanovenou dobu Hospodinu svůj obětní dar?
8 8-10 Mojžíš je vyzval, aby vyčkali, požádal o radu Hospodina a ten mu dal pro Izraelce tuto odpověď: "Jestliže kdokoliv z vás nebo vašich potomků nesplní požadavky obřadní čistoty kvůli kontaktu s mrtvým nebo bude ve stanovenou dobu na cestách, smí oslavit svátek velikonoc o měsíc později.
9 ***
10 ***
11 Čtrnáctý den druhého měsíce navečer smí sníst velikonočního beránka s nekynutým chlebem a hořkými bylinami.
12 Nesmí z něj ponechat žádné maso do rána druhého dne ani mu zlámat kteroukoliv z kostí. Musí respektovat všechna pravidla pro oslavy velikonoc.
13 Kdyby se však řádné slavnosti velikonoc nezúčastnil člověk, který byl čistý a nikam necestoval, musíte ho vyhostit z izraelského národa, protože mi ve stanovenou dobu nepřinesl obětní dar. Provinil se a musí nést důsledky svého jednání.
14 Velikonoční slavnosti obětování beránka se smí účastnit rovněž cizinci, kteří žijí mezi vámi. Také oni však musí respektovat veškerá pravidla a nařízení, jako všichni ostatní Izraelci."
15 15-16 Jakmile Izraelci dostavěli svatyni, snesl se nad ni oblak a každou noc zářil jako oheň.
16 ***
17 Kdykoliv se oblak zvedl, Izraelci se vydali na cestu, a jakmile se opět snesl, zastavili a utábořili se.
18 Tak celý izraelský národ putoval a tábořil podle toho, jak si přál Hospodin.
19 Dokud byl oblak nad svatyní, Izraelci setrvali na místě.
20 Tábořili a vydávali se na cestu vždy jen podle vůle Hospodina bez ohledu na to, zda se oblak nad svatyní zdržel jen několik dní nebo dlouho dobu.
21 Někdy se stávalo, že oblak zůstal nad svatyní jen přes noc. A tak když se ráno zvedl, Izraelci pokračovali dále.
22 Jindy se naopak oblak nepohnul z místa třeba měsíc nebo celý rok a Izraelci po celou tu dobu tábořili na stejném místě. Vydali se opět na cestu až tehdy, když se oblak zvedl.
23 Izraelci poslouchali, co jim Hospodin prostřednictvím Mojžíše nařídil, a putovali i tábořili výhradně podle toho, co jim ukázal.