Numbers 35
1 Zatímco Izraelci stále tábořili v rovinaté oblasti Moábu podél řeky Jordánu naproti Jerichu, Hospodin řekl Mojžíšovi:
2 "Přikaž Izraelcům, aby na území, které každý z rodů dostal jako svůj podíl, vyčlenili města, jež se stanou domovem lévijců.
3 Lévijci tak budou mít svá vlastní sídla a získají také pastviny pro svůj dobytek a ostatní zvířata.
4 4-5 Pastviny se budou kolem každého města, které dáte lévijcům, rozkládat až do vzdálenosti čtyř set padesáti metrů od hradeb. Odměřte tedy ze všech stran devět set metrů tak, aby město zůstalo uprostřed pastvin.
5 ***
6 6-7 Celkem dáte lévijcům čtyřicet osm měst s okolními pastvinami. Mezi nimi pak vyberete šest měst, v nichž bude moci nalézt útočiště každý, kdo někoho zabil.
7 ***
8 Počet měst, která lévijci obdrží od jednotlivých izraelských rodů, určíte podle velikosti území, které každý z rodů dostal do vlastnictví. Od těch, kdo mají mnoho, vezměte více a naopak těm, kdo dostali málo, vezměte méně."
9 9-11 Nato se Hospodin vrátil k tomu, co řekl a požádal Mojžíše, aby Izraelcům vysvětlil: "Až přejdete přes Jordán do Kenaanu, vyberete si města, která budou soužit jako útočiště pro každého, kdo nešťastnou náhodou zabije někoho jiného.
10 ***
11 ***
12 Člověk obviněný ze zabití zde nalezne azyl přede všemi, kteří by se mu chtěli pomstít a usmrtit ho dříve, než proběhne řádný soudní proces před shromážděním lidu.
13 13-14 Celkem pro tento účel vyčleníte šest z lévijských měst, tak aby se tři azylová města nacházela na východ od Jordánu a tři na území Kenaanu.
14 ***
15 Kromě Izraelců v nich naleznou útočiště také všichni cizinci, kteří žijí mezi nimi, aby se každý, kdo nedopatřením někoho zabil, měl možnost někam ukrýt.
16 16-18 Pokud by ale kdokoliv záměrně uhodil a zabil jiného člověka nějakým železem, kamenem nebo kusem dřeva, musí být jako vrah odsouzen k smrti.
17 ***
18 ***
19 Příbuzný zavražděného pak smí beztrestně vykonat krevní mstu a kdykoliv vraha usmrtit.
20 20-21 Totéž platí i v případě, kdy člověk zcela záměrně a se zlým úmyslem někoho srazí k zemi, cokoliv po něm mrští nebo ho uhodí pěstí tak silně, že dotyčný zemře. Ten, kdo se čehokoliv takového dopustil, je vrah a musí zemřít. Příbuzný zavražděného pak smí beztrestně vykonat krevní mstu a kdykoliv vraha usmrtit.
21 ***
22 22-24 Jestliže ale člověk kohokoliv nechtěně srazí, něčím ho praští nebo na něj nevědomky upustí kámen a připraví ho tak o život, musí spor mezi obviněným a krevním mstitelem projednat izraelský soud, neboť nešlo o vraždu v nepřátelství nebo se zlým úmyslem.
23 ***
24 ***
25 Pokud vyjde najevo, že šlo o neúmyslné zabití, obviněnému musí být dána možnost, aby nalezl útočiště před krevní mstou v jednom z šesti vybraných měst. Tam zůstane až do smrti velekněze, který v té době bude zastávat svůj úřad.
26 26-27 Avšak v případě, že obviněný opustí hranice azylového města, krevní mstitel ho smí kdykoliv beztrestně zabít.
27 ***
28 Proto každý, kdo někoho neúmyslně zabil, musí zůstat v azylovém městě až do smrti úřadujícího velekněze. Teprve potom se smí v pokoji vrátit domů.
29 Tento zákon bude platit také pro všechny budoucí generace vašich potomků, ať budou sídlit kdekoliv.
30 "Dopustí-li se kdokoliv vraždy, smíte ho odsoudit k smrti pouze na základě výpovědi několika svědků. Nikdo nesmí být popraven pouze kvůli obvinění jediného svědka.
31 Jestliže se někdo dopustil vraždy a zaslouží si zemřít, nesmíte dopustit, aby se vyplatil a zůstal naživu. Takový člověk vždy musí být popraven.
32 Rovněž nedovolte, aby se člověk, který nalezl útočiště v některém z azylových měst, směl za peníze vrátit domů dříve, než zemře úřadující velekněz.
33 Neposkvrňujte svou novou vlast porušováním tohoto nařízení. Neboť zemi, v níž došlo k vražednému krveprolití, očistí jen smrt vraha.
34 Nedopusťte, Izraelci, aby vaši zemi zahalil stín provinění, neboť zde mezi vámi přebývám já sám, Hospodin."