Leviticus 25
1 1-2 Když byl Mojžíš na hore Sínaji, Hospodin ho vyzval, aby predal Izraelcum toto poselství: "Až jednou osídlíte zemi, kterou jsem pro vás pripravil, musíte jí každý sedmý rok doprát odpocinutí.
2 ***
3 Šest let smíte osívat svá pole i obdelávat vinice a sklízet jejich úrodu.
4 Sedmý rok ale ponecháte zemi mne, aby mohla odpocívat jako v sobotu. Pole musí zustat neosetá a vinice neobdelané.
5 To, co samo vyroste, nesklízejte jako bežnou úrodu a doprejte zemi úplný klid.
6 6-7 Presto ale ze všeho, co v roce odpocinku ponecháte nesklizené, smíte cokoliv jíst. Vy sami, vaši otroci i služebníci, cizinci, kterí žijí mezi vámi, ale i váš dobytek a všechna ostatní divoká zvírata v celé zemi smí jíst všechno, co se v zemi urodí.
7 ***
8 8-9 Každý padesátý rok - vždy po uplynutí sedmi takových sedmiletých cyklu - necháte v den smírení, desátého v sedmém mesíci, v celé zemi zatroubit na polnice.
9 ***
10 Padesátý rok bude posvátným rokem navrácení majetku a vysvobození z otroctví. Každý z obyvatel dostane zpet své vlastnictví a smí se navrátit ke své rodine.
11 11-12 Protože padesátý rok navrácení a vysvobození je posvátný, nebudete obdelávat svá pole ani sklízet, co se urodí na vinicích. Smíte jíst opet pouze to, co najdete prímo na polích.
12 ***
13 V roce navrácení se všechno prodané vlastnictví navrátí puvodním majitelum.
14 14-15 Proto když v dobe po navrácení majetku budete prodávat nebo kupovat pudu stanovíte spravedlivou cenu podle toho, kolik let zbývá do dalšího roku navrácení.
15 ***
16 Cím více let zbývá do navrácení, tím bude cena vyšší a naopak. Nebot to, co ve skutecnosti prodáváte, je pocet sklizní, které puda novému majiteli prinese, než ji bude muset vrátit zpet.
17 Jsem Hospodin, váš Buh, a proto respektuje mé narízení a nesnažte se jeden druhého podvést.
18 Chcete-li žít ve své nové vlasti v klidu a hojnosti, ridte se mými radami a respektujte mé zákony.
19 Pak vám zeme ponese bohatství úrody pro každého a budete v bezpecí.
20 Už slyším, jak se ptáte: "Cím se budeme v sedmém roce živit, když nic nezasejeme ani nesklidíme?"
21 21-22 Šestý rok vám prinesu tak bohatou úrodu, aby vám vydržela na tri roky, takže ješte celý osmý rok, kdy opet zasejete, budete jíst ze starých zásob, dokud v devátém roce nesklidíte novou úrodu.
22 ***
23 23-24 Nezapomínejte, že všechno je mé a vy jste tady na zemi pouze hosty a správci mého vlastnictví. Proto nesmíte prodávat pudu natrvalo, ale vždy jen s podmínkou, že puvodní majitel ji kdykoliv smí odkoupit zpet.
24 ***
25 Jestliže se nekdo z Izraelcu dostane do takové nouze, že bude nucen prodat cást svého vlastnictví, jeho nejbližší príbuzný muže prodaný majetek vykoupit.
26 Pokud ale clovek takového príbuzného nenajde, má právo, když se mu pozdeji bude darit, odkoupit prodaný majetek sám.
27 Zaplatí za nej tolik, aby novému majiteli nahradil ušlý zisk za sklizne, které zbývají do roku navrácení.
28 Když ale žádné prostredky k vyplacení nezíská, zustane majetek, který prodal, ve vlastnictví nového majitele až do roku navrácení. Teprve tehdy dostane všechno zpet a smí se svým majetkem opet hospodarit.
29 Prodá-li nekdo dum ve meste, bude mít celý rok po prodeji právo odkoupit dum zpet.
30 Pokud ho ale do roka nevyplatí, dum ve meste natrvalo pripadne novému kupci a jeho potomkum. V roce navrácení se takový dum puvodnímu majiteli nevrátí.
31 S domy na vesnici, ale budete nakládat jako s pudou. Lze je kdykoliv odkoupit zpet a v roce navrácení pripadnou zpet puvodnímu majiteli.
32 Stejné právo na odkoupení svých domu budou mít také lévijci ve svých mestech.
33 Jestliže lévijci prodaný dum nemohou vykoupit, musí ho dostat zpet do vlastnictví v roce navrácení, protože domy ve svých mestech dostali lévijci natrvalo jako svuj podíl mezi ostatními izraelskými rody.
34 Pastviny v okolí svých mest, však lévijci vubec prodávat nesmejí, protože patrí trvale jen jim.
35 35-36 Stane-li se, že nekdo z Izraelcu se ocitne v takové nouzi, že již nebude mít z ceho žít, pomozte mu zajistit obživu, jako pomáháte pristehovalcum. Respektujte, co vám ríkám, a ponechejte ho žít mezi sebou.
36 ***
37 Nepujcujte mu peníze na úrok a neprodávejte mu potraviny se ziskem.
38 Vždyt práve já, Hospodin, váš Buh jsem vás vysvobodil z Egypta, abych vám venoval kenaanskou zemi a stal se vaším Bohem.
39 Když nekoho z Izraelcu potká taková nouze, že prodá sám sebe jako pracovní sílu, nesveríte mu otrockou práci.
40 Budete s ním jednat jako s najatým delníkem nebo jako pristehovalcem a zamestnáte ho až do roku navrácení a vysvobození.
41 Potom smí i s celou rodinou odejít a vrátit se zpet ke svému rodu a vlastnictví, které zdedil po predcích.
42 42-43 Vysvobodil jsem Izraelce z Egypta, aby sloužili jen a jen mne, a proto je nikdo nesmí prodávat jako otroky. Pamatujte, že jsem váš Buh, a nebudte k nim krutí.
43 ***
44 44-45 Otroky nebo otrokyne smíte nakupovat pouze z okolních národu nebo z rodin cizincu, kterí se narodili a žijí mezi vámi. Ty mužete koupit jako své vlastnictví.
45 ***
46 Smíte je vzít do otrocké služby na celý život a také je odkazovat svým potomkum jako soucást dedictví. S Izraelci ale nikdo z vás takto nakládat nesmí.
47 Muže se ale stát, že Izraelita, který se ocitl v nouzi, prodá sám sebe jako pracovní sílu, nekomu z rodu pristehovalcu, kterým se ve vaší zemi podarilo zbohatnout.
48 V takovém prípade se muže Izraelita sám nebo prostrednictvím svých príbuzných kdykoliv vykoupit.
49 Smí ho vyplatit kterýkoliv z jeho blízkých príbuzných, nebo si muže potrebný obnos opatrit sám.
50 V závislosti na poctu let, které zbývají do roku navrácení a vysvobození, stanoví takovou cenu, kterou by kupec za tu dobu zaplatil námezdnímu delníkovi.
51 51-52 Cím více let zbývá do roku navrácení a vysvobození, tím vyšší bude príslušné výkupné a naopak.
52 ***
53 Pokud se nekdo z Izraelcu v nouzi prodá do služby u cizince, ostatní musí dohlédnout na to, aby s ním jeho kupec nijak zle nenakládal.
54 Jestliže se v prubehu služby sám nebo díky príbuzenstvu nevykoupí, v roce navrácení a vysvobození musí být i se svou rodinou propušten ze služby,
55 nebot Izraelci smí trvale sloužit výhradne mne, svému Hospodinu, Bohu, který je vysvobodil z Egypta.