1Zde jsou vyjmenovány ty národy, které Hospodin ponechal sídlit v zemi, aby jimi zkoušel novou generaci Izraelců, kteří sami neprožili žádné boje o Kenaan.
2Bůh chtěl takto vyzkoušet jejich víru v boji a poslušnost při vyhánění nepřátel.
3Ponechal Pelištejce (pět měst), Kenaance, Sidóňany a Chivejce, kteří obývali Libanónské pohoří od hory Baal-chermónu až po cestu do Chámatu.
4Tyto národy Hospodin ponechal také proto, aby vyzkoušel, jestli Izraelci budou poslouchat nařízení, která dal prostřednictvím Mojžíše už jejich otcům.
55-6 Izraelci tedy žili mezi Kenaanci, Chetejci, Emorejci, Perizejci, Chivejci a Jebúsejci, ale namísto toho, aby je vyhnali, uzavírali s nimi manželství. Proto netrvalo dlouho a opět začali sloužit falešným bohům těchto národů.
6***
7Izraelci tak opět činili skutky, které byly v rozporu se smlouvou, jež uzavřeli s Hospodinem. Zapomněli na něj a znovu uctívali baaly a ašery.
8Hospodina jejich jednání opět popudilo a vydal je proto do rukou syrskému králi Kúšanovi Rišátajimskému, pod jehož nadvládou Izraelci trpěli osm let.
9Když ale s nářkem volali k Hospodinu o pomoc, slitoval se nad nimi a povolal jim vysvoboditele, syna Kálebova mladšího bratra Kenaze - Otníela.
10Hospodinův duch jej obdařil moudrostí a mocí a Otníel se stal vůdcem Izraele. V čele armády vytáhl do boje proti Kúšanovi Rišátajimskému a Hospodin způsobil, že nad ním slavně zvítězil.
11Díky tomu žili Izraelci až do Otníelovi smrti čtyřicet let v míru.
12Po Otníelově smrti si však Izraelci opět začali žít po svém, a proto Hospodin znovu dopustil, aby je ovládl cizí panovník, tentokrát moábský král Eglón.
13Tento král se spojil s Amónci a s králem Amálekem a společně vytáhli na Izraelce. Přepadli je a obsadili Jericho, často nazývané Palmové město.
14Izraelci tak upadli na dlouhých osmnáct let pod Eglónovu nadvládu.
15Netrvalo dlouho a Izraelci opět ve svém soužení volali k Hospodinu, který jim proto povolal vysvoboditele - Ehúda, Gérova syna, leváka z Benjamínova kmene, a postavil ho do jejich čela. Brzy nato Izraelci pověřili Ehúda, aby donesl moábskému králi Eglónovi pravidelnou daň, kterou museli platit.
16Ehúd si před cestou ke králi zhotovil asi půl metru dlouhý meč s dvojitým ostřím a připásal si jej pod šat k pravému stehnu.
17Potom spolu s družinou vyrazil a přinesl daň až k samotnému králi Eglónovi, který byl neobyčejně tlustý.
1818-21 Po předání daně se Ehúd i jeho doprovod vydali na zpáteční cestu. Když však dorazili ke Gilgálskému kamenolomu, poslal Ehúd svoji družinu napřed, sám se vrátil do města ke králi a oznámil mu: "Mám pro tebe tajnou zprávu, králi." Král ihned poslal všechny pryč a zůstal s Ehúdem sám v chladném horním pokoji paláce. Tu k němu Ehúd přistoupil a řekl: "Mám pro tebe zprávu od samotného Boha." Eglón vzrušeně povstal z křesla a vtom Ehúd sáhl svou silnou levicí k pravému stehnu, vytrhl zpod oděvu svůj meč a vrazil jej králi vší silou hluboko do břicha.
19***
20***
21***
2222-23 Meč zmizel v králově břiše i s rukojetí a zavřel se za ním tuk. Ehúd nechal meč mečem, zamkl za sebou dveře horního pokoje a utekl ven přes královu toaletu.
23***
24Když se zanedlouho královi služebníci vrátili a uviděli dveře pokoje zamčené, řekli si, že král jistě vykonává svoji potřebu.
25Velmi dlouho tedy čekali, ale dveře stále nikdo neotvíral. Brzy je přepadly obavy, a když klíčem otevřeli dveře, nalezli na podlaze ležet mrtvého krále.
26Mezitím byl však Ehúd už dávno za kamenolomem a unikl až do Seíry.
27Když se vrátil zpět do Efrajimského pohoří, dal ihned troubit na polnici, aby svolal všechny bojovníky. Zformoval armádu a v jejím čele vytáhl do boje.
28"Pojďte za mnou!" povzbuzoval Izraelce, "Hospodin nám vydal do rukou naše nepřátele Moábce!" Izraelci jej tedy následovali a obsadili nejdříve jordánské brody, aby nikdo z Moábců nemohl uprchnout.
29Potom Moábce napadli a zabili asi deset tisíc nejsilnějších a nejzdatnějších mužů. Nikomu z nepřátel se nepodařilo uprchnout.
30Tímto vítězstvím získali Izraelci nad Moábci nadvládu a žili dalších osmdesát let v míru.
31Dalším soudcem po Ehúdovi se stal Šamgar, Anatův syn. Byl to právě ten muž, který jednou pobil šest set Pelištejců bodcem na pohánění dobytka a vysvobodil tak Izrael.