Isaiah 38
1 V té době král Chizkijáš vážně onemocněl a ulehl na smrtelné lože. Amósův syn, prorok Izajáš, ho na Hospodinův podnět navštívil a oznámil mu: Hospodin ti vzkazuje, abys dal do pořádku záležitosti svého království i rodiny, neboť se ze své choroby již neuzdravíš a brzy zemřeš.
2 Když to Chizkijáš uslyšel, obrátil se obličejem ke zdi a prosil Boha:
3 Ach, Hospodine, vzpomeň si prosím, že jsem ti po celý život věrně a oddaně z celého srdce sloužil a činil jen to, co považuješ za dobré. Když pak domluvil, hořce se rozplakal.
4 Netrvalo dlouho a Hospodin řekl Izajášovi:
5 Jdi a pověz Chizkijášovi, že mu jako Hospodin a Bůh jeho otce Davida vzkazuji toto: Slyšel jsem tvou prosbu a viděl tvé slzy. Dopřeji ti tedy ještě patnáct let života,
6 vysvobodím tebe i toto město z rukou asyrského krále a budu ho před ním chránit.
7 7-8 Na znamení toho, že skutečně vykonám vše, co jsem ti jako Hospodin slíbil, vrátím stín, který vrhá slunce na Achazovo schodiště, zpět o deset schodů, po kterých sestoupil. A opravdu, jak Hospodin řekl, tak se také stalo.
8 ***
9 Jakmile se král Chizkijáš uzdravil ze své nemoci, napsal tato slova:
10 Říkal jsem si: Cožpak musím již nyní v nejlepších letech svého života projít branou smrti a přijít o všechno, co mi ještě zbývá?
11 Uvědomil jsem si, že již nikdy nespatřím Hospodina, Panovníka v zemi živých, a že se již nikdy nebudu dívat na ostatní lidi ani přebývat s těmi, kdo dosud žijí na toto světě.
12 Můj život je jako stan kočovníka, zbortil se a bude odnesen jako stan. Svinul jsem tedy svůj život jako tkadlec látku, neboť jsi mne, Hospodine, odřízl od stavu; čekal jsem, že ještě ten den v noci přijde můj konec.
13 Trpělivě jsem čekal až do svítání, že mi zlámeš v těle všechny kosti jako lev a ještě ten den v noci přijde můj konec.
14 Naříkal jsem jako rorýs či jestřáb a sténal jako truchlící holubice. Stále jsem vzhlížel k nebi, až mi začal slábnout zrak. Ach, Bože, je mi úzko, přijď mi na pomoc!
15 Nyní se mi však nedostává slov. Vždyť co Hospodin řekl, to také udělá. Přišel čas, abych odešel z tohoto světa, přestože je mi to velice líto.
16 Hospodine, k takovému konci směřoval celý můj život? Bylo to snad vše, pro co jsem žil? Vrať mi, prosím, zdraví a ponechej mne naživu.
17 Strach, který jsem vytrpěl, mi přinesl také mnoho dobrého. Ze své nesmírné lásky jsi mne ochránil před propastí zániku. Hodil jsi všechna má provinění za hlavu.
18 Vždyť hrob ti nemůže vzdávat chválu ani smrt ti nebude provolávat slávu. Lidé, kteří sestupují mezi mrtvé, již nemohou prožívat tvou přízeň.
19 Pouze živí tě chválí stejně jako dnes já. Rodiče vyprávějí dětem o tvé věrnosti.
20 Hospodin mě vysvobodí a pak mu budeme každý den do konce života za doprovodu hudby v jeho chrámu zpívat.
21 Dříve než se to stalo, Izajáš nařídil: Připravte fíkový obklad, přiložte ho na nemocné místo a král se uzdraví.
22 Chizkijáš se ho tehdy zeptal: Podle čeho poznám, že půjdu do Hospodinova chrámu?