1Krátce nato promluvil k Jákobovi Hospodin a nařídil mu: "Vezmi veškerý svůj majetek a vydej se na cestu do Bét-elu. Usaď se tam a vybuduj na tom místě oltář Bohu, který se ti ukázal, když jsi prchal před svým bratrem Ezauem."
2Jákob Boží výzvu přijal a celé své rodině i všem, kteří s nimi společně žili, rozkázal: "Zbavte se všech falešných posvátných předmětů a domácích bůžků, které ještě stále mezi sebou přechováváte, umyjte se a oblecte si čisté šaty.
3Brzy se totiž vydáme na cestu do Bét-elu, kde hodlám zbudovat oltář Bohu, který mi v době, kdy jsem prožíval těžké okamžiky svého života, pomáhal a po celou dobu byl se mnou a chránil mě."
4Všichni bez výjimky Jákobův příkaz uposlechli a odevzdali mu veškeré cizí falešné bohy i jiné rituální předměty, které u sebe měli. Jákob je potom vzal a zakopal pod posvátným stromem nedaleko Šekemu.
5Když byl hotov, společně sbalili tábor a vydali se na cestu. Přestože putovali v blízkosti mnoha měst a vesnic, které k nim kvůli činu Jákobových synů chovali nenávist a nepřátelství, nikdo se proti nim nepostavil, neboť Bůh na všechny obyvatele seslal strach a zabránil jim tak v jakékoliv pomstě.
66-7 Jákob se tedy se všemi dostal bezpečně až do Bét-elu v kenaanské zemi (nazývaného rovněž Lúz) a na místě, kde se mu na útěku před Ezauem ukázal Bůh, vybudoval oltář.
7***
8Krátce nato tam zemřela Rebečina chůva Debora. Pochovali ji v Bét-elu pod dubem a na její památku ho nazvali Posvátným dubem pláče.
9V Bét-elu se opět ukázal Jákobovi Hospodin a požehnal mu
10slovy: "Pamatuj, že už se nejmenuješ Jákob, ale Izrael."
11A dodal: "Jsem všemohoucí Bůh a dám ti množství potomků. Vzejdou z nich četné národy a společenství a i všichni jejich králové a panovníci budou tvými potomky.
12Zemi, kterou jsem už dříve slíbil Abrahamovi a Izákovi, nyní dávám i tobě a tvým potomkům."
1313-14 Když Bůh domluvil a zmizel, postavil Jákob na místě, kde se jejich setkání odehrálo, posvátný kamenný sloup a svrchu jej polil olejem.
14***
15Jméno Bét-el (Boží dům), které dal Jákob už při svém prvním setkání s Bohem tomuto místu, tedy skutečně vystihovalo události, které se tam odehrály.
16Za nějakou dobu se Jákob opět rozhodl přestěhovat a vydal se tedy se všemi opět na cestu. Když byli nedaleko Efraty, přišla na Ráchel, jež nosila pod srdcem další dítě, její hodina a začala rodit. Porod však tentokrát probíhal velmi obtížně a život Ráchel i jejího dítěte visel na vlásku.
17Když se dítě konečně narodilo, snažila se porodní bába Ráchel povzbudit a oznámila jí, že porodila dalšího syna. Ráchel však byla následkem komplikovaného porodu velmi zesláblá a krátce nato zemřela.
18Když umírala, stačila ještě dát svému synu jméno Ben-óni (což znamená Syn mého trápení). Avšak Jákob mu později jméno změnil na Ben-jamín (to je Syn mého zdaru).
19Po smrti pochovali Ráchel přímo u cesty do Efraty (jinak Betléma), na které našla svou smrt.
20Jákob pak u jejího hrobu postavil pamětní sloup, který ji tam připomíná až dodnes.
21Potom však Jákob - Izrael pokračoval dále a přišel až k Migdal-ederu, kde se na čas usadil.
22Jednou se Izraelovi doneslo, že jeho syn Rúben se vyspal s jeho družkou Bilhou.
23Z jeho soužití s manželkou Leou vzešli: Rúben, nejstarší Šimeón, Lévi, Juda, Isachar a Zabulón.
24Další dva synové se narodili jeho manželce Ráchel: Josef a Benjamín.
25Dan a Neftalí pak byli syny Ráchelilny služebné Bilhy
26a Gád a Ašer se narodili Leině služebné Zilpě. Všech dvanáct Jákobových synů se narodilo v Mezopotámii.
27Jákob se opět vydal na cestu a zanedlouho konečně přišel do Mamre nedaleko Kirjat-arby (jiným jménem Chebrón), kde stejně jako kdysi Abraham žil nyní i jeho otec Izák.
28Protože však už byl Izák starý, krátce nato v úctyhodném věku sto osmdesáti let zemřel a oba jeho synové Ezau a Jákob ho důstojně pochovali.