1Když bylo Abramovi devadesát devět let, ukázal se mu opět Hospodin a řekl: "Já jsem Všemohoucí Bůh. Respektuj neustále všechny mé rady a nedopusť se žádného provinění.
2Já pak dodržím smlouvu, kterou jsem s tebou uzavřel a převelice rozmnožím tvé potomstvo."
3Když to Abram slyšel, padl tváří k zemi. Bůh mu však dále řekl:
4"Dávám ti své slovo, že se staneš praotcem ne jednoho, ale mnoha národů na celé zemi.
5Nebudeš se už nadále jmenovat Abram (to je vznešený), ale tvé nové jméno bude Abraham (což znamená otec množství), protože tě učiním otcem velkého množství národů.
6Dám ti nesčetné zástupy potomků, kteří vytvoří množství národů. Z tvých potomků vzejdou i králové a vladaři.
7Smlouvu, jež jsme spolu uzavřeli, nikdy nezruším a jako jsem Bohem tvým, tak budu věčně Bohem tvých potomků.
8Bude jim navěky náležet tato země, v níž jsi nyní hostem. Celá kenaanská země bude patřit jenom jim a já budu jejich Bohem.
9Avšak ty i veškeré tvé potomstvo musíte zachovávat podmínky naší dohody.
1010-11 Viditelným znamením stvrzujícím naši smlouvu bude obřízka. Na znamení naší smlouvy podstoupíš ty i každý tvůj mužský potomek tento zákrok.
11***
12Generaci za generací bude každý nově narozený chlapec osmého dne po porodu obřezán.
13Obřezáni však musí být i ti potomci, které si někdo osvojí nebo od někoho koupí. I ti budou všichni považováni za vaše potomky. Znamení, které bude přímo na vašem těle, se tak stane věčnou připomínkou naší smlouvy.
14Každý, kdo by své tělo nedal obřezat, musí být bezpodmínečně vyloučen ze společenství ostatních, neboť by tak hrubě porušil podmínky naší smlouvy."
15Dále Bůh Abrahamovi řekl: "Pokud jde o tvou ženu, nebudeš ji už nadále nazývat Sáraj, neboť jsem jí dal nové jméno Sára (to je Kněžna).
16Požehnám jí a ona ti přivede na svět syna. Udělám z ní matku národů, ženu, z níž vzejdou vladaři a králové."
17Abraham, který stále ještě klečel s tváří skloněnou k zemi, se však nad těmito slovy pousmál a v duchu si pomyslel: "Cožpak je možné, aby stoletý muž jako já ještě zplodil potomka? A kdo to kdy slyšel, aby měla nějaká žena v devadesáti letech dítě!?"
18Proto Hospodinu odpověděl: "Nepřál bych si nic jiného, než abys požehnal mému synu Izmaelovi a své sliby na něm naplnil."
19"Ale ne," řekl Hospodin Abrahamovi, "tak jsem to nemyslel. Tvá žena Sára ti skutečně porodí syna, kterému pak dáš jméno Izák (což znamená On se směje). Svou smlouvu uzavřu navěky právě s ním a jeho potomstvem.
20A pokud jde o Izmaela, rozumím tvému zájmu o něj, a proto požehnám i jemu. Rovněž jeho potomstvo hojně rozmnožím. V jeho rodokmenu bude dvanáct knížat a stane se praotcem velkého národa.
21Ale smlouvu, o které jsem s tebou mluvil, uzavřu s tvým synem Izákem, jehož ti porodí tvá žena Sára asi za rok v tomto čase."
22Když Bůh domluvil, nechal Abrahama o samotě.
23Ještě téhož dne zavolal Abraham svého syna Izmaela a shromáždil všechny muže, ať už zrozené v jeho domě nebo jinak získané, a podle Božího nařízení je všechny včetně sebe obřezal.
2424-25 V den kdy to učinil, mu bylo již devadesát devět let a jeho synu Izmaelovi bylo třináct let.
25***
26Abraham, Izmael i všichni ostatní muži z jeho rodu a služebnictva, od těch nejmenších až po staré, tak byli téhož dne obřezáni.