1V desátém roce izraelského zajetí v Babylónii mi dvanáctý den v desátém měsíci Hospodin řekl:
2"Ezechieli, vynes rozsudek nad egyptským faraónem i nad celou jeho zemí.
3Promluv k němu a sděl mu toto mé poselství: Jsem Panovník Hospodin a stojím proti tobě, egyptský faraóne. Jsi jako obluda, která se usadila u řeky, a prohlašuješ, že ty sám jsi stvořil řeku Nil, a proto prý patří jen tobě.
4Chytím tě však za čelisti jako rybu na hák a všechny tvé spojence z povodí Nilu, kteří se k tobě upínají, vytáhnu s tebou jako na udici. Vytáhnu s tebou z vody všechny, kdo se drží tvých šupin.
5Pohodím vás na poušti, jako ryby na suchu. Padnete na holou zem a nikdy se již nevzmůžete. Stanete se kořistí krvelačných šelem a dravých ptáků v povětří.
6Potom všichni obyvatelé Egypta poznají, že jedině já, Hospodin, jsem pravý Bůh. Tvá opora byla pro Izraelce jako třtinová hůl.
7Když se tě chopili, roztřepil ses jim v dlaních a poranil jim celou paži. Když u tebe hledali oporu, rozlomil ses a těžce je zranil na zádech.
8Proto nyní dobře poslouchej, co ti jako Panovník Hospodin říkám: Vyšlu proti tobě nepřátelská vojska, která vyvraždí tvé obyvatele i zvířata
99-10 a promění Egypt v neobydlenou pustinu. Potom snad Egypťané pochopí, že jedině já, Hospodin, jsem Bůh. Stal jsem se tvým protivníkem, egyptský faraóne, neboť tvrdíš, že Nil patří jen tobě a že jsi ho sám stvořil. Proto nechám Egypt zničit a zpustošit od Migdólu po Sevénu a až k hranicím na severu.
10***
11Celých čtyřicet let zde lidé ani zvířata nebudou žít a dokonce sem ani nevkročí.
12Celé území Egypta i všechna jeho města budou po čtyřicet let zpustošená a v troskách jako ostatní válkou zničené země. Rozeženu Egypťany mezi obyvatele cizích zemí a národů.
13Teprve až uplyne čtyřicet let, potom opět já sám, Panovník Hospodin, shromáždím Egypťany z míst, kam je nepřátelé odvlekli do vyhnanství.
1414-15 Přivedu je zpátky ze zajetí a vrátím jim zemi, která jim odedávna patřila. Přesto však zůstanou jedním z nejslabších národů a nikdy nepřevýší žádnou jinou zemi. Natolik je oslabím, že již nikdy nezískají nadvládu nad ostatními národy.
15***
16Egypt již nikdy nebude pro Izraelce symbolem jistoty a bezpečí, ale bude jim připomínat, jak se provinili, když se spoléhali na jeho pomoc. Tehdy pochopí, že jedině já, Panovník Hospodin, jsem jejich Bůh.
17Ve dvacátém sedmém roce izraelského zajetí v Babylónii, hned první den v prvním měsíci, mě Hospodin znovu oslovil a řekl:
18"Ezechieli, babylónský král Nebúkadnesar vyslal své vojsko do krvavé války proti Týru. Naložil svým vojákům tak těžkou výzbroj, že jim pod její tíhou vypadaly vlasy a kůže na ramenou se prodřela až do masa. Přesto si však ani král, ani nikdo z jeho vojáků neodnesl z tohoto náročného boje proti Týru žádnou kořist.
19Proto jsem se jako Panovník Hospodin rozhodl, že babylónskému králi Nebúkadnesarovi přenechám Egypt a veškeré jeho bohatství. Vyplení jeho území a získá kořist pro celou svou armádu.
20Já sám, Panovník Hospodin, mu dám Egypt jako odměnu za to, co pro mě se svým vojskem vykonal." Nakonec Hospodin dodal:
21"Až se to stane, vrátím sílu také svému izraelskému národu. Tvým prostřednictvím budu s Izraelci otevřeně hovořit, aby poznali, že jedině já, Hospodin, jsem jejich Bůh."