Esther 5
1 Po třech dnech oblékla Ester královské roucho a vstoupila do vnitřního nádvoří královského sídla, přímo proti trůnu, na němž seděl král.
2 Ten, sotva královnu zahlédl, potěšen jí pokynul žezlem. Ester tedy přistoupila a dotkla se hlavice žezla.
3 "Co si přeješ, královno Ester? Co pro tebe mohu udělat? I kdyby to měla být polovina království - bude tvoje!"
4 "Jestli je libo vašemu Veličenstvu, nechť mě i s Hamanem dnes poctí svou přítomností na hostině, kterou jsem pro vás připravila."
5 "Rychle přiveďte Hamana," zvolal král, "ať se splní Esteřino přání!" A zanedlouho se vskutku i s Hamanem dostavil k Esteřině tabuli.
6 Při víně se pak naklonil král k Ester: "O cokoliv požádáš, dám ti. Víš, že ti nic neodmítnu, i o království se s tebou rozdělím!"
7 7-8 Ester odvětila: "Jestli jsem nalezla v očích krále zalíbení a chce-li splnit král mé toužebné přání, ať přijďte zítra opět s Hamanem na hostinu, kterou vám připravím. Pak vám povím, co mám na srdci."
8 ***
9 Haman se při odchodu z hostiny přímo vznášel blahem. Jenže pak uviděl v bráně Mordokaje, který ho ani tentokrát očividně nebral na vědomí, a rozčílil se.
10 10-11 Prozatím však ještě udržel hněv na uzdě. Došel domů a všem se chlubil, jak ho král zahrnuje přízní, pochvaloval si svou početnou rodinu i své bohatství, a vůbec - teď je hned po králi nejmocnějším mužem království.
11 ***
12 "Představte si," řekl, "Ester pozvala na hostinu jenom krále a mne! A na zítřek zrovna tak!
13 Jenže," zachmuřil se vzápětí, "to všechno mě přestává těšit, když vidím toho Žida Mordokaje sedět u brány.
14 "No tak co," navrhla mu manželka Zereš, "necháš postavit dvacetimetrovou šibenici a králi ráno řekneš, aby na ni Mordokaje pověsili. Pak už ti na hostině nic nemusí kazit náladu." Hamanovi se návrh líbil, a tak hned poručil vztyčit šibenici.