Esther 3
1 Krátce nato král jmenoval Hamana (syna Hamedatova z potomků Agagových) nejvyšším královským rádcem. Haman se stal druhým nejmocnějším mužem v říši
2 a všichni ostatní dvořané se před ním museli klanět, jak nařídil král. Mordokaj se však před ním nesklonil.
3 3-4 "Pro tebe snad královský rozkaz neplatí?" ptali se ho. "Jsem Žid," byla jeho odpověď. Udali ho Hamanovi, aby se ukázalo, zda Mordokaj vydrží ve svém postoji.
4 ***
5 5-6 Haman se rozzuřil: "To ho bude stát krk..." Ale zdálo se mu, že kdyby potrestal jen jeho, bylo by to málo. Chtěl vyhubit všechny Židy v celém království!"
6 ***
7 Aby zajistil úspěch celé akce, nechal Haman předpovědět její nejpříznivější dobu kartami. Losovalo se v dubnu dvanáctého roku Ahasverovy vlády a všeobecný pogrom určily karty (hebrejsky "purim") na únor příštího roku.
8 Ve vhodné chvíli oslovil Haman Ahasvera: "Veličenstvo, po říši je rozptýlen jakýsi zvláštní druh lidí, kteří se řídí svými vlastními zákony a tvé zákony nechtějí poslouchat. Představují pro říši nebezpečí, které by král neměl přehlížet. Nejlépe by bylo včas je vyhubit.
9 Pokud byste s tím souhlasil, nechť je to zapsáno a já bych přispěl na náklady deseti tisíci centy stříbra."
10 Král sňal prsten a na důkaz své podpory jej odevzdal s plnou mocí Hamanovi, nepříteli Židů.
11 "Stříbro si můžeš nechat," řekl mu, "a s těmi lidmi si dělej, co chceš".
12 Za nějaké dva tři týdny si Haman povolal královské písaře a nadiktoval jim vý-nos pro guvernéry a místní správce všech provincií; každému byl přeložen do jeho vlastního jazyka či nářečí. Listiny byly podepsány jménem krále Ahasvera a zapečetěny jeho prstenem.
13 Rychlí kurýři měli okamžitě doručit do nejzazších držav králův rozkaz, aby všichni Židé, muži i ženy, starci i děti, byli vyvražděni a totálně vy-hlazeni, a to třináctého dne měsíce adaru příštího roku. Jejich majetek propadá jako odměna vykonavatelům příkazu.
14 "Vyhláška nechť je v opisech rozšířena do každé obce," stálo v průvodním listu, "aby se každý z našich lidí mohl včas připravit na určený den."
15 Poslové okamžitě vyrazili z Šúšanského hradu. Král pak zasedl s Hamanem k pohárům, zatímco městem se šířil pláč.