11-3 Stalo se to třetího roku vlády krále Ahasvera, panovníka rozsáhlé persko-médské říše, jejíchž 127 provincií se prostíralo od Indie až po Etiopii. Toho roku se konaly hlučné oslavy v Šúšanském paláci, kam král sezval všechny své místodržitele, velmože a důstojníky ze všech koutů své říše.
2***
3***
4Oslavy trvaly šest měsíců a byly okázalým divadlem královského bohatství a slávy.
5Po jejich skončení uspořádal král týdenní slavnost pro všechny obyvatele Šúšanu, od představitelů města až po ty poslední sluhy na palácovém nádvoří a v hradních zahradách.
6Prostranství ohraničovaly bělostné, zelené a modré bavlněné závěsy na šarlatově rudých provazech, natažených mezi mramorovými sloupy se stříbrnými úvazy. Na mozaikách z černého, bílého, červeného a žlutého mramoru byly rozestavěny zlaté a stříbrné pohovky.
7Nápoje se podávaly v zlatých číších nejrůznějších tvarů a královské víno teklo proudem.
8Král nevydal žádný příkaz, který by omezoval množství vypitého vína. Každý muž si mohl dopřát, co jen hrdlo ráčilo.
9Také královna Vašti učinila hlučné oslavy pro ženy královského domu.
10Sedmý den hodokvasu měl král už poněkud obměkčené srdce a zamanul si, že se hostům pochlubí krásou své manželky. Přikázal proto svým sedmi eunuchům - Mehúmanovi, Bizetovi, Charbónovi, Bigtovi, Abagtovi, Zetarovi a Karkasovi -
11aby královnu přivedli v plné parádě, i s korunou na hlavě. Těšil se, jak všichni budou zírat, protože Vašti byla skutečně krasavice.
12Když jí však vyřídili králův vzkaz, odmítla vyhovět jeho rozmaru. Tu se ovšem král velmi rozčílil
1313-14 a svolal své právní znalce, se kterými se měl ve zvyku radit, než vydal nějaké nařízení nebo zákon. Byli to Karšena, Šetar, Admata, Taršíš, Meres, Marsena a Memúkan. Dokonale se vyznali v paragrafech i ve veřejném mínění a měli plnou královu důvěru.
14***
15Těm tedy předložil otázku: "Co s tím uděláme? Jaké možnosti dává zákon, když se královna vzepře králově příkazu, který jí byl řádně doručen?"
16Slova se ujal Memúkan: "Královna se provinila nejen proti vaší Výsosti, ale proti každému z velmožů i obyčejných občanů vaší říše, Veličenstvo.
17Až se rozkřikne, že královna si dovolila vzdorovat králově vůli, kdejaká žena si řekne, že jí man-žel také nemá co poroučet.
18Naše manželky si z ní vezmou příklad a než skončí den, bude po celém království spousta zbytečných mrzutostí.
19Navrhuji proto, pokud s tím budete souhlasit, abyste vydal královský příkaz podle neměnného práva perského a médského, že královně se navždy zakazuje předstoupit před vaše Veličenstvo, a královskou hodností abyste poctil jinou ženu, která si jí bude lépe vážit.
20Až se ta vyhláška rozšíří po celé vaší veliké říši, vzbudí to u žen větší respekt k jejich manželům, od největšího do nejmenšího."
21Králi i jeho poradcům se návrh zamlouval, a tak se podle něj zařídil
22a do všech provincií dal rozeslat vyhlášku, přeloženou do místních jazyků, že každý muž je pánem své rodiny.