Esther 1
1 1-3 Stalo se to třetího roku vlády krále Ahasvera, panovníka rozsáhlé persko-médské říše, jejíchž 127 provincií se prostíralo od Indie až po Etiopii. Toho roku se konaly hlučné oslavy v Šúšanském paláci, kam král sezval všechny své místodržitele, velmože a důstojníky ze všech koutů své říše.
2 ***
3 ***
4 Oslavy trvaly šest měsíců a byly okázalým divadlem královského bohatství a slávy.
5 Po jejich skončení uspořádal král týdenní slavnost pro všechny obyvatele Šúšanu, od představitelů města až po ty poslední sluhy na palácovém nádvoří a v hradních zahradách.
6 Prostranství ohraničovaly bělostné, zelené a modré bavlněné závěsy na šarlatově rudých provazech, natažených mezi mramorovými sloupy se stříbrnými úvazy. Na mozaikách z černého, bílého, červeného a žlutého mramoru byly rozestavěny zlaté a stříbrné pohovky.
7 Nápoje se podávaly v zlatých číších nejrůznějších tvarů a královské víno teklo proudem.
8 Král nevydal žádný příkaz, který by omezoval množství vypitého vína. Každý muž si mohl dopřát, co jen hrdlo ráčilo.
9 Také královna Vašti učinila hlučné oslavy pro ženy královského domu.
10 Sedmý den hodokvasu měl král už poněkud obměkčené srdce a zamanul si, že se hostům pochlubí krásou své manželky. Přikázal proto svým sedmi eunuchům - Mehúmanovi, Bizetovi, Charbónovi, Bigtovi, Abagtovi, Zetarovi a Karkasovi -
11 aby královnu přivedli v plné parádě, i s korunou na hlavě. Těšil se, jak všichni budou zírat, protože Vašti byla skutečně krasavice.
12 Když jí však vyřídili králův vzkaz, odmítla vyhovět jeho rozmaru. Tu se ovšem král velmi rozčílil
13 13-14 a svolal své právní znalce, se kterými se měl ve zvyku radit, než vydal nějaké nařízení nebo zákon. Byli to Karšena, Šetar, Admata, Taršíš, Meres, Marsena a Memúkan. Dokonale se vyznali v paragrafech i ve veřejném mínění a měli plnou královu důvěru.
14 ***
15 Těm tedy předložil otázku: "Co s tím uděláme? Jaké možnosti dává zákon, když se královna vzepře králově příkazu, který jí byl řádně doručen?"
16 Slova se ujal Memúkan: "Královna se provinila nejen proti vaší Výsosti, ale proti každému z velmožů i obyčejných občanů vaší říše, Veličenstvo.
17 Až se rozkřikne, že královna si dovolila vzdorovat králově vůli, kdejaká žena si řekne, že jí man-žel také nemá co poroučet.
18 Naše manželky si z ní vezmou příklad a než skončí den, bude po celém království spousta zbytečných mrzutostí.
19 Navrhuji proto, pokud s tím budete souhlasit, abyste vydal královský příkaz podle neměnného práva perského a médského, že královně se navždy zakazuje předstoupit před vaše Veličenstvo, a královskou hodností abyste poctil jinou ženu, která si jí bude lépe vážit.
20 Až se ta vyhláška rozšíří po celé vaší veliké říši, vzbudí to u žen větší respekt k jejich manželům, od největšího do nejmenšího."
21 Králi i jeho poradcům se návrh zamlouval, a tak se podle něj zařídil
22 a do všech provincií dal rozeslat vyhlášku, přeloženou do místních jazyků, že každý muž je pánem své rodiny.