Bible

1 Dobre mne poslouchejte, Izraelci," pokracoval Mojžíš. "Zanedlouho prekrocíte Jordán a vydáte se obsadit zemi dosud osídlenou národy, které jsou vetší a silnejší než vy a bydlí ve mestech s hradbami, jež se tycí vysoko k nebi. 2 Jejich obyvatelé pocházejí z národa Anákovcu - lidí obrího vzrustu a jsou mocní a velcí. Sami dobre víte, s kým máte tu cest, a slyšeli jste, že snad není cloveka, který by dokázal proti Anákovcum obstát. 3 Chci vás ale dnes ujistit, že Hospodin, váš Buh, pujde pred vámi a otevre vám cestu podobne jako ohen, který spálí vše, co mu prekáží. Hospodin dodrží slib, který vám dal, a podlomí moc techto národu, abyste je dokázali rychle vyhnat a vyhubit. 4 4-5 Až vám Hospodin pomuže odstranit puvodní obyvatele, nedomnívejte se, že vás nechal obsadit tuto zemi díky vaší spravedlnosti. Hospodin tyto národy vyhladí kvuli jejich vlastnímu provinení. Vyhostí je pred vámi, aby naplnil prísahu, kterou se zavázal vašim predkum - Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi. 5 *** 6 Budte si tedy vedomi toho, že Hospodin vám tuto zemi jako Buh nesveril proto, že jste jako národ lepší, nebot ve skutecnosti jste velmi zatvrzelí. 7 Mejte to na pameti a nikdy nezapomínejte, jak jste svým jednáním v poušti privolávali Hospodinovo rozhorcení. Po celou dobu vaší cesty z Egypta až sem jste se mu staveli na odpor. 8 Už na hore Chorébu jste se tak provinili, že jste za to málem zaplatili životem. 9 Tenkrát jsem vystoupil na horu, kde mi Hospodin dal kamenné desky s ustanoveními smlouvy, kterou s vámi uzavrel. Zustal jsem na vrcholu ctyricet dní a nocí a po celou dobu jsem nic nejedl ani nepil. 10 Hospodin mi dal dve kamenné desky a vlastním prstem na ne zapsal všechny príkazy, které vám oznámil z hory zahalené plamenem v den, kdy se kolem ní shromáždil celý váš národ. 11 11-12 Jakmile uplynulo ctyricet dní a nocí, Hospodin mi predal obe kamenné desky jako symbol smlouvy a rekl: "Ihned se vydej na cestu zpet, protože národ, který jsi vyvedl z Egypta se dopouští nepravostí. Nedbají na to, co jsem jim prikázal, a zhotovili si napodobeninu falešného boha. 12 *** 13 Opet vidím, jak jsou tito lidé tvrdohlaví. 14 Nyní proto odejdi, abych je mohl vyhladit a navždy uvrhnout v zapomnení. Z tebe pak nechám vzejít mnohem silnejší a pocetnejší národ, než jsou Izraelci." 15 Když Hospodin domluvil, obrátil jsem se a s obema deskami smlouvy v rukou jsem sestoupil z hory, kterou stále halil ohen. 16 Když jsem konecne prišel na dohled, spatril jsem, jak jste se proti Hospodinu, svému Bohu, provinili. Zhotovili jste si sochu býcka a uctívali ji, jako by to byl váš buh. Tak rychle jste dokázali opustit narízení, které vám dal Hospodin. 17 Proto jsem tenkrát odhodil obe kamenné desky se zákonem a pred vašimi zraky je roztríštil. 18 Vzápetí jsem se sklonil pred Hospodinem k zemi a ctyricet dní a nocí jsem opet nic nejedl a nepil. A to vše jen kvuli vašemu provinení a zvrhlému jednání, kterým jste probudili Hospodinovo rozhorcení. 19 Mel jsem tehdy skutecne strach, nebot Hospodin by vás všechny mohl nechat zahynout. Ale i tentokrát mi Hospodin vyšel vstríc a ponechal vás naživu. 20 Nejvetší vinu kladl Hospodin knezi Áronovi, a proto jsem se modlil i za nej, aby ho Hospodin nezahubil. 21 Toho odporného býcka, kterého jste si zhotovili jako falešného boha, jsem nakonec vhodil do ohne a spálil. Jeho popel jsem pak rozdrtil na prach a vysypal do potoka na úbocí hory. 22 Krome toho jste však vyprovokovali Hospodinuv hnev také v Tabére, v Masse a v Kibrót-taave. 23 Nebylo tomu jinak ani v Kádeš-barneji, kde vám Hospodin prikázal, abyste obsadili zemi, kterou vám venoval. Vy jste mu ale neduverovali a postavili jste se proti jeho narízení. 24 Vlastne se proti Hospodinu bouríte po celou dobu, co vás znám. 25 Na znamení zoufalství jsem ležel na zemi pred Hospodinem ctyricet dní a nocí, nebot prohlásil, že vás zahubí. 26 26-27 Volal jsem k nemu a prosil: "Ach, muj Bože, neusmrcuj prosím tento lid, své vyvolené, které jsi svou vlastní mocí vysvobodil z Egypta. Nehled na provinení a zatvrzelost tohoto národa a rozpomen se na své verné služebníky Abrahama, Izáka a Jákoba. 27 *** 28 Jestliže Izraelce vyhladíš, Egyptané si zacnou navzájem ríkat: "Hospodin je nedokázal privést do zeme, kterou jim slíbil, a protože je ve skutecnosti nenávidel, odvedl je na poušt, aby tam zahynuli." 29 Vždyt Izraelci jsou tvuj vyvolený národ, který jsi ty sám svou mocí vysvobodil.