Deuteronomy 29
1 Toto jsou slova smlouvy, kterou Mojžíš na Boží příkaz uzavřel s Izraelci v moábské poušti, jako doplnění smlouvy, kterou uzavřeli na Chorébu.
2 Mojžíš svolal všechny Izraelce a řekl jim: Viděli jste všechno, co Hospodin udělal egyptskému faraónovi, jeho služebníkům a celé jeho zemi.
3 Na vlastní oči jste viděli jejich velké utrpení, zázračná znamení a velké divy.
4 Ale až dosud vám Hospodin neumožnil, abyste prohlédli a všem těmto událostem porozuměli.
5 Během těch čtyřiceti let, kdy vás vodil pouští, se vám neroztrhaly šaty ani obuv.
6 Nejedli jste chleba a nepili jste víno ani jiný opojný nápoj, abyste pochopili, že jedině Hospodin, je váš Bůh.
7 Když jste došli na toto místo, vytáhli proti nám do boje chešbónský král Síchon a bášanský král Óg, ale my jsme je porazili.
8 Obsadili jsme jejich zemi a dali jsme ji jako dědictví Rúbenovcům, Gádovcům a polovině kmene Manasesovců.
9 Proto respektujte ujednání této smlouvy, aby se vám zdařilo všechno, do čeho se pustíte.
10 Dnes zde všichni stojíte v přítomnosti Hospodina, vašeho Boha. Jsou zde vaši velitelé a náčelníci, vaši vážení muži a správcové, všichni muži Izraele,
11 spolu se svými dětmi a ženami. Stojí zde i cizinci, kteří žijí ve vašich táborech, sekají pro vás dříví a nosí pro vás vodu.
12 Stojíte zde, abyste uzavřeli smlouvu s Hospodinem, vaším Bohem. Smlouvu, kterou vás dnes váš Bůh zapřísáhne.
13 Touto smlouvou vás Bůh přijímá za svůj národ a stává se vaším Bohem, jak to odedávna slíbil vám i vašim předkům, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi.
14 14-15 Uzavírám tuto závaznou smlouvu nejen s vámi, kteří zde dnes stojíte v přítomnosti Hospodina, vašeho Boha, ale také s těmi, kteří zde dnes nejsou.
15 ***
16 Vy sami dobře víte, jak jsme žili v Egyptě a jak jsme cestou sem procházeli různými zeměmi.
17 Sami jste viděli odporné napodobeniny falešných bohů ze dřeva a kamene, ze stříbra a ze zlata.
18 Ujistěte se, že mezi vámi dnes není ani jeden muž či žena, rod nebo kmen, kteří by se odvrátili od Hospodina, našeho Boha, a uctívali bohy cizích národů; ujistěte se, že mezi vámi není nikdo, kdo by se stal kořenem zla nesoucím hořké a jedovaté plody.
19 Může se stát, že někdo¬ uslyší slova této přísahy a pomyslí si: „Nic se mi nestane, i když si dál budu žít jen po svém. Vždyť stejný osud může potkat pustinu i úrodnou zemi.“
20 Takovéhu člověku však Hospodin nikdy neodpustí a nelítostně se na něj rozhněvá. Dopadnou na něj všechny kletby zapsané v této knize a Hospodin ho nechá zahynout a navždy upadnout v zapomnění.
21 Hospodin jej odtrhne od všech kmenů Izraele podle všech varování zapsaných v knize tohoto zákona.
22 Děti, které přijdou po vás, a cizinci, kteří sem přijdou ze vzdálených zemí, uvidí neštěstí, které potkalo tuto zemi, a nemoci, které na ni seslal Bůh.
23 Celá země bude jen spálenou pustinou páchnoucí solí a sírou, neobdělanou a neplodnou pouští. Země bude mrtvá jako Sodoma a Gomora, Adma a Sebójím, které Bůh zničil ve svém nelítostném hněvu.
24 Všechny národy se budou ptát: „Proč to Bůh udělal? Proč tuto zemi tak nemilosrdně potrestal svým planoucím hněvem?“
25 Odpověď bude znít: „Stalo se to proto, že porušili smlouvu s Hospodinem, Bohem svých předků, kterou s nimi uzavřel, když je vysvobodil z Egypta.
26 Namísto toho se začali klanět a sloužit cizím bohům, které dříve neznali a neměli nic společného s Hospodinem.
27 Proto se Hospodin rozhněval na tuto zemi a seslal na ni všechny kletby zapsané v této knize.
28 Ve velkém hněvu a rozlícení je Hospodin vyhnal z jejich země a nechal je odvléci je do jiné země, kde jsou dodnes.“
29 Bůh má svá tajemství, ale mnohé věci nám zjevil, abychom se my i naše děti navěky řídili slovy tohoto zákona.