1Já, Nebúkadnesar, jsem spokojeně žil ve svém paláci a dařilo se mi dobře.
2Až jedné noci mne vyděsil sen. To, co se mi zdálo, bylo hrozné.
3Hned jsem nařídil, aby se ke mně dostavili všichni babylónští mudrci a ten strašný sen mi vysvětlili.
4Přišli tedy učenci, věštci, zaklínači a astrologové a já jsem jim řekl, co mne tak znepokojilo. Oni však nebyli schopni sen mi vysvětlit.
5Nakonec také přišel muž, který má ducha svatého Boha - Daniel. Tomu jsem kdysi k poctě mého boha dal jméno Beltšasar. I jemu jsem řekl o svém snu:
6"Beltšasare, nejvyšší z mých mudrců! Přesvědčil jsem se, že je v tobě duch svatého Boha a že umíš vyložit každé tajemství.
7Pověz mi, co znamená můj sen. Viděl jsem strom. Byl velmi vysoký a stál uprostřed krajiny.
8Rostl a rostl, až nakonec dosáhl nebe, takže jej odevšad bylo vidět.
9Pokrývalo ho svěží listí a jeho větve byly obtěžkány množstvím plodů. Všem nabízel dostatek potravy, zvířatům poskytoval stín a v jeho větvích hnízdili ptáci. Skutečně každý u něho nalezl obživu.
10Potom jsem viděl, jak s nebe sestoupil svatý posel
11a mocně rozkázal: ‚Skácejte ten strom, osekejte jeho větve, otrhejte jeho listí a rozházejte jeho plody. Ať se rozuteče všechna zvěř, která je pod ním a ptáci z jeho větví ať se rozletí.
12Pařez s kořeny však uchovejte. Ať zůstane uprostřed zeleně, spoutaný obručí ze železa a bronzu. Ať ho smáčí nebeská rosa a se zvěří ať se pase.
13Po dobu sedmi let se nebude chovat jako člověk a bude žít jako zvíře.
14Tak bylo v nebesích rozhodnuto a nic se na věci nezmění. Tak všichni lidé poznají, že Nejvyšší je svrchovaný vládce nad všemi pozemskými královstvími a vládu dává komu chce - - třeba i tomu nejposlednějšímu.'
15Tak to je tedy můj sen, Beltšasare, a nyní je na tobě, abys mi ho vyložil, protože nikdo z mých poradců toho není schopen. Ty to jistě dokážeš, protože v tobě je duch svatého Boha."
16Králova řeč Daniela tak zasáhla, že se téměř hodinu nezmohl na jediné slovo. Pochopil, co sen znamená, a to ho vyděsilo. Proto ho král vyzval: "Beltšasare, uklidni se a neboj se mi říci, co sen znamená." Beltšasar tedy začal: "Můj pane, přál bych si, aby tvůj sen platil pro tvé nepřátele a jeho výklad zasáhl tvoje protivníky.
17Strom, který rostl až do nebe a byl vidět po celé zemi, který pokrývalo nádherné listí a přinášel bohaté ovoce,
18který všem poskytoval potravu, pod kterým žila zvířata a v jehož koruně hnízdili ptáci,
19ten strom jsi ty, králi. Tvoje sláva dosáhla nebe a tvá moc všech končin země.
20Potom jsi spatřil svatého posla, jak sestoupil z nebe a rozkázal: ‚Skácejte ten strom a zničte jej. Pařez s kořeny však uchovejte. Ať zůstane spoutaný obručí ze železa a bronzu. Ať ho smáčí nebeská rosa a sedm let ať žije se zvěří.'
21A nyní ti, králi, řeknu, co sen znamená: To, co tě má postihnout, můj králi a pane, je z rozhodnutí Nejvyššího.
22Lidé tě vyženou, se zvěří budeš žít, živit se bylinami jako dobytek a rosa z nebe tě bude smáčet. Uplyne sedm let a ty poznáš, že Nejvyšší je svrchovaný vládce nad všemi pozemskými královstvími a že vládu dává, komu chce.
23Avšak pařez s kořeny toho stromu byly ponechány, a to znamená, že své království dostaneš zpět, až poznáš, že vládne nebeský Bůh.
24Králi, přál bych si, aby sis vzal k srdci moji radu: Přestaň hřešit a začni dělat to, co je správné. Buď laskavý k poddaným. Snad je tu cesta k záchraně a bude se ti dařit dobře.
2525-26 Uplynulo však dvanáct měsíců a všechno se to králi Nebúkadnesarovi přihodilo. Když se procházel po terase svého paláce v Babylóně,
26***
27pyšně prohlásil: "Jak velkolepý je tento můj Babylón! Svou mocí a svými schopnostmi jsem ho vybudoval ke své slávě jako královskou rezidenci."
28Ještě to nedořekl, když zazněl hlas z nebe: "Králi Nebúkanesare, tato slova jsou určena jen tobě: Už nejsi vládcem svého království.
29Lidé tě vyženou a sedm let budeš žít se zvěří a živit se bylinami jako dobytek, dokud nepoznáš, že Nejvyšší je svrchovaný vládce nad všemi pozemskými královstvími a že vládu dává, komu chce."
30V té chvíli se naplnilo vše, co mu bylo předem oznámeno. Nebúkadnesara vyhnali z jeho paláce, jedl byliny jako dobytek a rosa z nebe ho smáčela. Narostly mu vlasy dlouhé jako orlí pera a jeho nehty se podobaly ptačím drápům.
31Po sedmi letech jsem se já, Nebúkadnesar, obrátil k Bohu na nebi a moje duševní zdraví se mi vrátilo. Děkoval jsem Nejvyššímu a toho, který je věčně živý, jsem chválil a velebil: "Jeho vláda nikdy nepomine, jeho království je věčné.
32Ve srovnání s ním jsou všichni lidé na zemi jako nic. Podle své vůle jedná na nebi i na zemi. Nikdo mu nemůže v ničem bránit, ani se ho ptát: ‚Co to děláš?'"
33Když se mi vrátil rozum, dostal jsem zpět království, důstojnost a slávu. Vyhledali mne královští poradci a hodnostáři, znovu mne uvedli na trůn a dostalo se mi větší úcty než kdykoli předtím.
34Nyní já, Nebúkadnesar, chválím, vyvyšuji a velebím Krále, který je na nebi, protože každý jeho skutek je správný a všechna jeho rozhodnutí jsou dobrá. Má právo pokořit ty, kteří jednají pyšně."