1Ve druhém roce své vlády měl Nebúkadnesar sen. Ten ho tak vyděsil, že se probudil a nemohl již znovu usnout. Nejhorší bylo, že ten sen zapomněl!
2Rozkázal tedy, aby mu zavolali všechny astrology, jasnovidce a členy kněžské třídy. Od nich očekával, že mu řeknou, co se mu zdálo a co sen znamená.
3Když přišli, spustil: "Měl jsem hrozný sen a nemohu si vzpomenout, o čem byl. Rozčiluje mě to, a vy mi musíte říci, co se mi zdálo. Moc mi na tom záleží."
4Astrologové mu odpověděli aramejsky: "Buď živ, králi! Řekni nám, jaký jsi měl sen a my ho pak vyložíme."
5Nebúkadnesar se na ně obořil: "To jste mi nerozuměli, co od vás chci? Přece jsem vám jasně řekl, že jsem sen zapomněl. Buď mi ho oznámíte a vysvětlíte, nebo vás nechám rozsekat na kusy a z vašich domů nadělám hnojiště.
6Dostanete však velké dary a vysoké pocty, když mi připomenete, co se mi zdálo a co to znamená."
7Kněží se bránili: "Rádi ti sen vysvětlíme, ale ty nám ho nejdřív musíš říct."
8Nato se král rozkřikl: "Je mi jasné, že chcete získat čas, protože víte, co vás čeká.
9Když mi to neoznámíte, neustoupím ani o krok. Trest vás nemine! Spikli jste se proti mně a pěkně dlouho mne balamutíte svými výmysly. Myslíte si, že odkladem něco vyřešíte. Připomeňte mi sen a já pak budu mít důvěru i ve váš výklad."
1010-11 Kněží se tedy pokusili ještě jednou králi věc vysvětlit: "To přece nikdo z lidí nedokáže, aby vyložil sen, který nezná. A také se ještě nenašel král, který by něco takového od svých věštců žádal. To vědí jen bohové. Ale jak se to od nich dozvědět, když s námi nebydlí!"
11***
12To už krále natolik vyvedlo z míry, že rozkázal, aby povraždili všechny, od kterých očekával výklad snu.
13Ti, kteří králův rozkaz vykonávali, přišli i pro Daniela a jeho tři přátele.
1414-15 Daniel rozvážně oslovil Arjóka, který velel popravčí četě: "Co se stalo? Proč máme být zabiti?" Arjók to Danielovi vylíčil.
15***
16A tak si Daniel vyžádal slyšení u krále a poprosil ho o určitý čas, aby se mohl modlit ke svému Bohu a sen potom králi vyložit. Nebúkadnesar jeho žádosti vyhověl.
17Daniel spěchal domů a okamžitě tu věc oznámil svým třem přátelům.
18Požádal je, aby společně prosili Boha o pomoc. Modlili se tedy, aby jim Bůh zjevil králův sen a jeho smysl. Jenom tak mohli přežít spolu s těmi babylónskými mudrci, co ještě nebyli popraveni.
19Bůh jejich prosbu vyslyšel a v nočním vidění dal Danielovi odpověď.
20Ten v modlitbě vyjádřil Bohu svoji vděčnost: "Ať je Bůh na věky žehnán! Vždyť jedině on je moudrý a mocný.
21On je pánem dějin a mění doby. Bez jeho vůle není žádný vládce ustanoven ani sesazen. Kdo má moudrost, má ji jen od něho a kdo má poznání, nezískal je nikde jinde než u něj.
22On je ten, kdo odhaluje tajemství a zjevuje skryté věci, on proniká tmou, neboť sám je světlem, on všechno ví.
23Tobě děkuji, Bože mých otců, a tebe chválím, tys mi dal moudrost a naplnil mne odvahou. Zjevils mi to, oč jsme tě prosili, teď víme, co král chce znát."
24A tak Daniel vyhledal Arjóka, který byl vykonavatelem královského rozkazu, a řekl mu: "Mudrce už nezabíjej. Uveď mne před krále a já mu všechno oznámím."
25Arjók se okamžitě vydal s Danielem ke králi a řekl: "Objevil jsem jednoho z judských zajatců, a ten je schopen oznámit ti zapomenutý sen a sdělit i jeho výklad."
26Nebúkadnesar se obrátil na Daniela, který měl nové jméno Beltšasar: "Opravdu mi můžeš vysvětlit ten sen a říct, co znamená?"
27"Králi, ne tvoji poradci, věštci a astrologové", začal objasňovat Daniel, "ale jen Bůh, který je v nebesích, odhaluje tajemství.
28On sám ti ve snu zobrazil běh dějin až do jejich posledních dnů a ukázal ti, co se v nich stane.
29Ty jsi přemýšlel o budoucnosti a Bůh ti ukázal tajemství budoucích událostí.
30Mohu ti nyní sen vysvětlit, ale neber to tak, že bych byl moudřejší než tvoji poradci. Zjevil mi to Bůh. A tak se nyní dozvíš, o čem jsi přemýšlel:
31Ty jsi, králi, viděl obrovskou sochu. Stála před tebou, měla mimořádný lesk a pohled na ni tě šokoval.
32Její hlava byla z ryzího zlata, hruď a ruce ze stříbra, břicho a boky z mědi,
33stehna ze železa a nohy někde ze železa a někde z hlíny.
34Díval ses na sochu, když zničehonic - bez lidského přispění - přiletěl kámen, udeřil do jejích nohou a rozdrtil je.
35Socha se zřítila, na prach rozbila a vítr všechno železo, hlínu, měď, stříbro i zlato rozfoukal jako plevy při mlácení o žních. Nezůstalo po nich ani stopy. Ten kámen, který sochu rozbil, se náhle stal skálou a naplnil celou zemi.
36To byl tedy tvůj sen.
37A nyní ti vysvětlím jeho smysl: Zlatá hlava - to jsi ty. Vždyť tobě, jako nejvznešenějšímu králi, Bůh svěřil království, dal ti autoritu, sílu i slávu.
38Ty spravuješ obrovskou říši, která je domovem lidí, zvěře i ptactva, a Bohu jsi za vše zodpovědný.
39Tvoji říši vystřídá jiné království - stříbrné. Bude méně slavné. A další království - měděné, které po něm přijde, rozšíří svou vládu na velké území.
40Říše čtvrtá bude tvrdá jako železo; vše bude ničit a nic před ní neobstojí.
4141-43 Nohy a prsty ze železa a hlíny naznačují, že tato říše bude později rozdělena a všelijak rozčleněna na nejrůznější státní útvary. Železo ukazuje na sílu jedněch, hlína pak na křehkost druhých. Tato směs železa s hlínou také napovídá, že budou mezi sebou vytvářet vzájemné svazky, které se však přes všechno úsilí neudrží.
42***
43***
4444-45 V době těchto státních útvarů přiletí kámen. Tento zásah nezpůsobí nikdo z lidí. To sám Bůh zřídí svoje věčné království, které už nikdy nebude zničeno a nikým přemoženo. Ono docela rozdrtí všechna království a samo bude trvat na věky. A takto ti Bůh ukazuje, co se v budoucnu stane. To je celá pravda o tvém snu, a výkladu také můžeš věřit, je spolehlivý."
45***
46Nato král Nebúkadnesar poníženě sestoupil z trůnu, hluboce se Danielovi poklonil a rozkázal, aby na jeho počest přinesli obětní dary a kadidlo.
47Pak vyznal: "Váš Bůh je opravdu Bůh nade všemi bohy, svrchovaně vládne nade všemi králi a odhaluje skryté věci i tajemnou budoucnost. To nyní vím, díky tobě."
48Potom Nebúkadnesar Daniela povýšil, poctil ho velkými dary, jmenoval ho místodržitelem celé babylónské krajiny a ustanovil ho nade všemi mudrci.
49Daniel se pak u krále přimluvil za Šadraka, Méšaka a Abed-nega, aby je učinil správci babylónské krajiny, zatímco on sám zůstal na královském dvoře.