Amos 4
1 Dobře mě poslouchejte nenasytné samařské ženy. Pasete se na chudobě a utrpení bezbranných ubožáků jako dobře vykrmené bášanské krávy a navádíte k tomu i své manžely. Holdujete hostinám a nemáte nikdy dost.
2 Hospodin však při své svatosti přísahal, že přichází čas, kdy vás nepřátelé odtáhnou háky a udicemi jako dobytek, jemuž se svým jednáním tolik podobáte.
3 I kdyby vás měli protáhnout třeba trhlinami ve zdi, nejkratší cestou vás vytrhnou z vašich domovů a odvlečou vás do vyhnanství.
4 Takže jen tak dál! Klidně si choďte do Bét-elu a do Gilgálu a ještě více se ode mne ve své nevěře odvracejte. Jen si přinášejte ranní oběti svým falešným bohům a dávejte jim pravidelné desátky.
5 Spalujte na nepravých oltářích děkovné oběti a hlasitě se chvástejte tím, co přinášíte navíc. Vaše otupělost už zašla tak daleko, že jste se zamilovali i do svých pompézních a pokryteckých obřadů a rituálů.
6 Vzal jsem vám veškerou potravu a celou vaši zemi jsem trápil hladem. Ale ani to vás nepoučilo a vy jste se ke mně nevrátili.
7 Tři měsíce před sklizní jsem zničil vaši úrodu suchem. Zadržoval jsem déšť a nechával jej spadnout jen na některá města, zatímco jiná pomalu vysychala. Některá pole jsem zavlažoval, avšak ostatní půda, na kterou jsem dlouho nenechal padnout ani kapku, za čas zcela vyprahla.
8 Lidé bloudili od jednoho města k druhému, aby nalezli vodu a napili se. Nikde jí však nebylo dostatek, aby skutečně uhasili svou žízeň. Přesto se však ani tentokrát nikdo z vás ke mně, svému Hospodinu, nevrátil.
9 Napadal jsem vaše obilná pole, zahrady i vinice různými chorobami a veškerou vaši úrodu ovoce a oliv jsem dal sežrat housenkám a kobylkám. Ani tyto pohromy vás však nepřiměly k návratu ke mně, svému jedinému pravému Bohu.
10 Sesílal jsem na vás morové rány a drtil jsem vaši zemi nájezdy nepřátel. Mnoho z vašich mladých mužů zahynulo v nelítostných bojích a nepřátelská vojska si jako kořist odvedla jejich koně. Záměrně jsem vás nechal dýchat vzduch prosycený zápachem z rozkládajících se těl obětí moru a vašich vlastních zabitých bojovníků. Avšak i to bylo marné. Nikoho z vás to k návratu nepřimělo.
11 Planoucím ohněm jsem já, sám Bůh, záměrně spálil některá z vašich měst na popel jako kdysi Sodomu a Gomoru. Jejich spáleniště připomínající ohořelé uhlíky se varovně černala do celého kraje, ale stejně jako žádná z předchozích katastrof, vás ani tato pohroma nepřivedla ke mně zpět.
12 Proto na vás Izraelci znovu uhodím. Radím vám, abyste se na to, co vás nyní čeká, dobře připravili, neboť vás tentokrát se svým rozsudkem navštívím já sám, váš Bůh.
13 Já, který jsem stvořil rozeklaná pohoří i poletující vítr. Já, který znám každou vaši myšlenku a přesto se s vámi dělím o to, co zamýšlím. Dokážu změnit světlo ve tmu a i ta nejvyšší posvátná návrší země mi leží u nohou. Mé jméno vám není neznámé. Jsem to já Hospodin, všemocný Bůh."