2 Samuel 21
1 Stalo se, že v průběhu Davidovy vlády postihl zemi ve třech po sobě následujících letech hladomor. David usilovně prosil Hospodina, aby mu příčinu hladu odhalil, a Hospodin mu odpověděl: "Hladomor přišel kvůli krveprolití, kterého se dopustil Saul a jeho rod, když dal povraždit Gibeóňany."
2 Král tedy nechal Gibeóňany povolat, aby si s nimi o tom promluvil. (Gibeóňané nebyli původem Izraelci, ale tvořili pozůstatky národa Emorejců, kterým kdysi Izraelci složili přísahu, že je nevyhladí. Saul se je však ve svém vlasteneckém zápalu pokusil sprovodit ze světa.)
3 Když se Gibeóňané shromáždili, král se jich otázal: "Co pro vás mohu udělat? Čím mám nahradit vaše ztráty, abyste se opět smířili s Hospodinovým lidem?"
4 Gibeóňané mu odpověděli: "Nemáme zájem žádat od Saulovy rodiny finanční odškodné ani usilovat o smrt kohokoliv z Izraelců." "V pořádku," odvětil David, "ale povězte mi, co tedy chcete, abych pro vás vykonal?"
5 Nato Gibeóňané králi odpověděli: "Saul se nás snažil zničit a dělal všechno pro to, aby nás dokonale odstranil z celého Izraele.
6 Vydej nám tedy za něj sedm jeho mužských potomků, abychom je mohli popravit a pověsit jejich těla v Gibeji, ve městě Hospodinem vyvoleného Saula." "Dobrá tedy, dám vám je," odpověděl král.
7 (Ušetřil však život Saulova vnuka, Jónatanova syna Mefíbóšeta, neboť jeho otci Jónatanovi před Hospodinem přísahal svou přízeň.)
8 8-9 Vydal tedy Gibeóňanům Armóna a Mefíbóšeta, dva syny, které Saulovi porodila Ajova dcera Rispa, a navíc pět synů, které svému manželu Adríelovi, synu Barzilaje Mechólatského přivedla na svět Saulova dcera Mérab. V době, kdy Gibeóňané všech sedm mužů společně popravili a umístili jejich těla na kopci pod širým nebem, právě začínala sklizeň ječmene.
9 ***
10 Ajova dcera Rispa potom vzala kus pytloviny, rozprostřela ji na skále a po celé období žně zůstala u mrtvých těl. Ve dne od nich odháněla dravé ptáky a v noci divokou zvěř.
11 11-12 Když se David doslechl, jak se Saulova družka Rispa zachovala, vypravil se k obyvatelům Jábeše v Gileádu a vyzvedl od nich ostatky Saula i jeho syna Jónatana. (Občané Jábeše kdysi tajně odnesli mrtvoly obou mužů z prostranství v Bét-šanu, kam je pověsili Pelištejci, kteří Saula usmrtili v pohoří Gilbóa.)
12 ***
13 13-14 David potom k ostatkům Saula a jeho syna Jónatana přidal kosti jeho sedmi zabitých potomků a nechal je společně pohřbít v hrobě Saulova otce Kíše v Sele na území Benjamínovců. Když Davidovi služebníci všechna králova nařízení vykonali, Bůh jeho prosby vyslyšel a hladomor skončil.
14 ***
15 Jednou, když Izraelci opět válčili s Pelištejci, se stalo, že David, který bojoval po boku svých služebníků, se nadmíru unavil.
16 Když to zpozoroval Jišbí Benób, jeden z potomků obra Ráfy, rozhodl se Davida zabít. Jišbí byl vyzbrojen novým mečem a byl tak obrovský bojovník, že jen samotný bronzový hrot jeho oštěpu vážil asi tři a půl kilogramu.
17 Naštěstí však přišel Davidovi na pomoc Serújin syn Abíšaj a toho Pelištejce zabil. Později ale všichni muži Davidovi řekli: "Už s námi nikdy do boje nechoď. Kdybys přišel o život, Izrael by v tobě ztratil své světlo."
18 V jiné bitvě s Pelištejci, která se o něco později strhla v Góbu, usmrtil Sibekaj z Chúšatu dalšího z Ráfových potomků, obra Sáfa.
19 Když Izraelci za čas bojovali s Pelištejci v Góbu podruhé, zabil Elchánan, syn Jaare Oregíma z Betléma, bratra obra Goliáše z Gatu, jehož kopí mělo násadu jako tkalcovské vratidlo.
20 Jindy se Izraelci utkali s Pelištejci v Gatu. Tam se proti nim postavil další Ráfův potomek, obrovský muž se čtyřiadvaceti prsty. (Na každé ruce i noze jich totiž měl šest.)
21 Když se ale začal Izraelcům vysmívat, syn Davidova bratra Šimáje jménem Jónatan ho zabil.
22 Tak David a jeho muži zabili čtyři potomky obra Ráfy z Gatu.