2 Samuel 18
1 David pak rozdělil své vojsko do několika menších oddílů a každému z nich určil velitele.
2 Třetinu celé armády svěřil pod vedení Jóaba, do čela další třetiny postavil Jóabova bratra Abíšaje a velitelem poslední třetiny ustanovil Itaje z Gatu. Sám David potom předstoupil před vojáky a oznámil jim, že potáhne do boje s nimi.
3 Muži však namítli: "Nikoliv, nechoď s námi, neboť i kdyby nás zahnali na ústup a polovinu z nás zabili, nebude jim to nic platné. Jdou totiž jen po tobě a ty sám máš pro ně větší cenu než deset tisíc z nás. Uděláš lépe, když zůstaneš se zálohami ve městě a v případě potřeby nám vyšleš pomoc."
4 "Dobrá," souhlasil král. "Domníváte-li se, že to tak bude lepší, poslechnu vás." Když potom oddíly opouštěly město, král David se postavil k městské bráně a
5 řekl Jóabovi, Abíšajovi a Itajovi: "Prosím vás, abyste kvůli mně jednali s mým synem Abšalómem ohleduplně." Nařízení, které vydal král v souvislosti s Abšalómem svým velitelům, však slyšela také celá armáda.
6 6-7 Davidovi vojáci tedy vytáhli do boje a utkali se s Izraelci v Efrajimském lese. V těžké bitvě, ve které Davidovi muži Izraelce porazili, přišlo toho dne o život celkem dvacet tisíc bojovníků.
7 ***
8 Bojiště se natolik rozšířilo, že samotné nástrahy lesa si vyžádaly více životů než zbraně bojovníků.
9 Když Abšalóm narazil na Davidovy muže, vsedl na svého osla a dal se na útěk. Osel však vběhl pod husté větve velkého dubu a Abšalóm mezi nimi uvázl hlavou. Zatímco osel, na kterém jel, uháněl dál, Abšalóm zůstal viset nohama nad zemí.
10 Jeden z mužů, který toho byl svědkem, běžel k Jóabovi a oznámil mu: "Opodál visí ve větvích dubu Abšalóm."
11 Jóab se však na toho muže obořil: "Cože? Tys ho viděl? Proč jsi ho tedy na místě nezabil? Odměnil bych tě za to stříbrem a povýšil tvou hodnost."
12 Nato voják odpověděl: "Nezabil bych králova syna, ani kdybych za to měl dostat pytel stříbra. Všichni jsme dobře slyšeli, jak král tobě, Abíšajovi a Itajovi přikázal, abyste na něj brali ohled a zacházeli s Abšalómem šetrně.
13 A navíc, i kdybych to udělal a dal tím svůj život v sázku, neboť král by jistě viníka odhalil, vím, že ty sám bys mne udal jako první."
14 "Zbytečně tady s tebou ztrácím čas," řekl Jóab a rozběhl se k Abšalómovi. Když ho našel, Abšalóm stále ještě visel ve větvích a byl naživu. Jóab neotálel, vzal tři oštěpy a vrazil mu je do srdce.
15 Potom se k Abšalómovi seběhlo deset Jóabových zbrojnošů a společně ho dorazili.
16 Nato vzal Jóab polnici, a když na ni odtroubil konec boje, Davidovi vojáci přestali Izraelce pronásledovat.
17 Pak vzali Abšalómovo tělo, hodili je v lese do hluboké jámy a navršili nad ním velkou hromadu kamení. Ostatní Izraelci se mezitím rozutekli do svých domovů.
18 (Když ještě Abšalóm žil a neměl stále žádného syna, který by se stal pokračovatelem jeho rodu, aby tedy památka na jeho jméno nezemřela s ním, dal si jako svůj památník vztyčit v Královském údolí vysoký sloup a dal mu jméno Abšalómův pomník. Pod tímto názvem je znám až dodnes.)
19 Když Abšalóma pohřbili, Sádokův syn Achímaas navrhl: "Poběžím ke králi Davidovi a oznámím mu radostnou zprávu, že Hospodin ho vysvobodil od jeho nepřátel."
20 "Chceš-li něco ohlašovat, pak někdy jindy, ale rozhodně ne dnes," zastavil ho Jóab. "Tuto zprávu dnes musí králi oznámit někdo jiný. Vždyť král se dozví, že zahynul jeho syn."
21 Nato se Jóab obrátil k jednomu Kúšijci a řekl mu: "Jdi a oznam králi, co jsi viděl." Kúšijec tedy Jóabův rozkaz přijal a bez okolků vyrazil na cestu.
22 Sádokův syn Achímaas však znovu Jóabovi řekl: "Ať je to jakkoliv, dovol mi, abych běžel za tím Kúšijcem." "Proč ti na tom tak záleží?" zeptal se Jóab. "Zpráva, kterou poneseš, ti žádnou odměnu nevynese."
23 "Nevadí, i přesto chci jít," naléhal dále Achímaas. "Tak tedy běž," řekl mu Jóab a Achímaas se vydal zkratkou přes údolí Jordánu, takže nakonec Kúšijce ještě předstihl.
24 24-25 David právě seděl v městské bráně, když tu mu strážný, který z hradeb pozoroval okolí, oznámil, že zahlédl, jak do města běží nějaký muž. "Jestliže přichází sám, pak jistě přináší dobrou zprávu," odvětil král.
25 ***
26 Zatímco se však první muž neustále přibližoval, strážný zpozoroval jiného běžícího muže a opět z hradeb zavolal dolů: "Tamhle běží další!" "Také on určitě nese dobrou novinu," řekl nato král.
27 Strážný však pokračoval: "Zdá se mi, že ten, co běží jako první, je Sádokův syn Achímaas." "Achímaas je dobrý muž a jistě přichází s dobrou zprávou," řekl opět král.
28 Sotva Achímaas dorazil, hlasitě krále pozdravil, poklonil se před ním až k zemi a řekl: "Chvála Hospodinu, tvému Bohu, jenž ti přinesl vítězství nad lidmi, kteří se postavili proti tobě, můj pane a králi!"
29 "Co je s Abšalómem?" zeptal se král. "Je v pořádku?" Nato Achímaas odvětil: "Když mě Jóab posílal za tebou, strhl se zrovna nějaký velký zmatek. Nevím však, co bylo jeho příčinou."
30 "Postav se tedy stranou a čekej," řekl král. Achímaas jej uposlechl a poodstoupil.
31 Zakrátko přiběhl Kúšijec a řekl: "Můj pane a králi, slyš, jakou ti nesu příznivou zprávu! Hospodin tě dnes vysvobodil ode všech, kdo se ti postavili na odpor."
32 "A co můj syn Abšalóm, je v pořádku?" zeptal se opět král. Kúšijec však odpověděl: "Kéž by tvoji nepřátelé a všichni, kdo se ti snaží uškodit, zahynuli jako on."