2 Samuel 15
1 Zanedlouho si Abšalóm opatřil vůz s koňským spřežením a najal padesát mužů, aby při jízdě běhali před ním.
2 Každé ráno časně vstával a přicházel na cestu vedoucí k městské bráně. Kdykoliv pak někdo přicházel, aby králi předložil svou stížnost nebo spor,
3 Abšalóm se ho zeptal, odkud přichází. Když mu dotyčný Izraelec odpověděl, Abšalóm mu sdělil: "Tvé požadavky jsou naprosto správné a oprávněné, ale u krále stěží najdeš pochopení a zastání."
4 Potom vždy pohotově dodal: "Kéž bych tak byl zvolen soudcem Izraele já! Potom by každý se svou záležitostí nebo sporem mohl přijít ke mně a já už bych se postaral, aby se mu dostalo spravedlnosti."
5 Kdykoliv také někdo přišel, aby mu složil poklonu, Abšalóm ho zadržel, přátelsky ho objal a políbil.
6 Takto se choval ke všem Izraelcům, kteří přicházeli žádat krále o spravedlnost, a svým jednáním a lichotkami si brzy získal jejich sympatie.
7 7-8 Když uplynuly čtyři roky, Abšalóm předstoupil před krále a požádal ho: "Dovol mi zajít do Chebrónu, abych mohl splnit svůj slib, který jsem dal Hospodinu, když jsem ještě sídlil v Gešúru na území Aramejců. Zavázal jsem se mu tenkrát, že jestli dovolí, abych se vrátil do Jeruzaléma, půjdu do Chebrónu a s úctou mu předložím oběť."
8 ***
9 "Jen klidně jdi," odvětil král.
10 Abšalóm tedy neváhal a odešel. Vzápětí však vypravil do všech izraelských kmenů posly, aby lidem vzkázali: "Jakmile uslyšíte vytrubování polnic, začněte provolávat, že Abšalóm byl v Chebrónu korunován králem!"
11 Abšalóm však neodešel z Jeruzaléma sám. S čistými úmysly ho doprovázelo na dvě stě mužů, které pozval, jako své hosty, aniž by jim o svých záměrech cokoliv oznámil.
12 Zatímco přinášel oběti, nechal také poslat do Gíla pro Davidova rádce Achítofela. Ten se stejně jako mnoho ostatních přidal na Abšalómovu stranu, a spiknutí tak dosáhlo povážlivých rozměrů.
13 Zanedlouho však před krále Davida předstoupil posel a oznámil mu: "Celý Izrael se připojil k Abšalómovi a stojí proti tobě."
14 Sotva to David uslyšel, obrátil se ke všem svým služebníkům a řekl jim: "V tom případě neotálejme, a co nejrychleji opusťme Jeruzalém. Musíme uniknout dříve, než přitáhne Abšalóm a ústup nám znemožní. Jistě na sebe nedá dlouho čekat a každou chvíli může napadnout nás i obyvatele města, aby nás do posledního vyhladil."
15 "Králi, jsme připraveni následovat veškerá tvá rozhodnutí," odpověděli jeho služebníci.
16 16-17 Kromě deseti družek, kterým nařídil pečovat o palác, se tedy král s veškerými svými poddanými v Jeruzalémě vydal na cestu.
17 ***
18 Na okraji města se zastavil a pustil své služebníky a všechny ostatní, kdo jej doprovázeli, před sebe. Připojili se k němu i Keretejci a Peletejci a také šest set mužů, kteří s ním před časem přišli z Gatu.
19 Král se však obrátil k jejich vůdci Itajovi a řekl mu: "Proč vlastně vedeš své lidi s námi? Vrať se zpátky a zůstaň s králem Abšalómem.
20 Vždyť jsi teprve nedávno přišel do naší země jako cizinec vyhoštěný ze své vlasti. Nemohu přece po tobě chtít, aby ses dnes vydal na cestu s námi, když ani nevím, kam vlastně jdeme. Shromáždi své krajany a vraťte se do města. Přeji ti hodně zdaru a Boží přízně."
21 Itaj však králi odpověděl: "Přísahám před tebou i před samotným Hospodinem, že ať se vydáš kamkoliv, půjdu s tebou a neopustím tě, ani kdybych měl po tvém boku zahynout."
22 "Dobrá," odvětil David, "pojď tedy s námi." A tak Itaj i všichni jeho muži se svými rodinami zůstali s Davidem.
23 Celý průvod však opouštěl Jeruzalém s hlasitým nářkem. Spolu s králem potom všichni překročili Kidrónské údolí a vydali se směrem k poušti.
24 Lévijci v čele s knězem Sádokem přinesli truhlu s deskami Hospodinova zákona a kněz Ebjátar přinášel Hospodinu oběti, dokud poslední člověk neopustil město.
25 Potom však král Sádokovi nařídil: "Odneste Hospodinovu truhlu zpět do města. Naleznu-li u Hospodina přízeň, jistě mne přivede zpět a dovolí mi opět spatřit jeho truhlu i svatyni.
26 Jestliže mne však zavrhne, přijmu i to. Nechť se mnou naloží, jak sám uzná za vhodné."
27 Ještě než Sádok odešel, král dodal: "Jako Hospodinovi kněží zůstaňte ty i Ebjátar spolu se svými syny Achímaasem a Jónatanem ve městě.
28 Já se budu zdržovat v poušti u brodu přes Jordán a budu očekávat vaše informace."
29 Sádok a Ebjátar tedy vzali truhlu s deskami Hospodinova zákona, odnesli ji zpět do Jeruzaléma a zůstali ve městě.
30 David však stoupal dále po úbočí Olivové hory a žalostně naříkal. Na znamení svého zármutku si zahalil hlavu a šel bos. Všichni, kdo jej následovali, se k němu připojili, rovněž zahalili své hlavy a cestou vzhůru usedavě plakali.
31 Když se David dozvěděl, že mezi Abšalómovými spojenci je i jeho rádce Achítofel, prosil Hospodina, aby zmařil všechno, co Achítofel Abšalómovi poradí.
32 Jakmile David konečně vystoupil na vrchol, kam lidé obvykle chodívali uctívat Boha, nalezl Chúšaje z Arkije, který tam už na něho čekal v roztrženém oděvu a s hlavou posypanou prachem.
33 David mu však řekl: "Připojíš-li se ke mně, budeš mi jen na obtíž.
34 Když se ale vrátíš do města a řekneš Abšalómovi, že mu budeš sloužit stejně, jako jsi dříve sloužil mě, můžeš mi pomoci tím, že budeš mařit všechno, co mu Achítofel poradí.
35 V Jeruzalémě s tebou zůstanou také kněží Sádok a Ebjátar, kterým pak vše, co uslyšíš v královském paláci, oznámíš.
36 Se Sádokem a Ebjátarem jsou ve městě i jejich dva synové Achímaas a Jónatan. Ať už zaslechneš cokoliv, dej mi jejich prostřednictvím vědět."
37 Chúšaj tedy svého přítele Davida opustil a vrátil se do Jeruzaléma, právě když do města dorazil také Abšalóm.